Zatímco dříve jsme si s hodinami spojovali příjemný tikot, nebo dokonce odbíjení ve čtvrt či v celou, dnes tento pravidelný rytmus mizí. Přesný čas zjišťujeme nejčastěji pohledem na mobil nebo na monitor počítače.
Důmyslné hodinové strojky tu však s námi stále jsou, ostatně díky precizní výrobě přetrvají věky, stačí jim jen trocha péče a dobré prostředí. Pořizujeme si je spíš jako krásný doplněk interiéru nebo sběratelský artefakt.
Jako první vznikly hodiny sluneční, používané v Egyptě 2000 let před naším letopočtem. K určování času se využívalo přírodních jevů, které se pravidelně opakovaly, přičemž základem bylo střídání dne a noci.
Postupně se objevily hodiny přesýpací, kyvadlové a posléze i první přenosné mechanické hodinky, jejichž zrod je připisován zámečníkovi Peteru Henleinovi z Norimberka. Poháněla je ocelová pružina a podle jejich tvaru se jim říká Norimberské vejce. Ve skutečnosti vznikly zřejmě až po jeho smrti v roce 1542.
Sériové výroby kapesních hodinek se ujal v roce 1587 v Ženevě francouzský hodinář Charles Cusin. Dlouho byla na ciferníku jen jedna, hodinová ručička, v roce 1680 k ní přibyla minutová. Postupně ve společnosti sílil tlak po čím dál přesnějším měření času a hodinové mechanismy se stále vylepšovaly. K nástěnným a kapesním hodinám se po roce 1847 přidaly natahovací budíky s nastavitelným časem pro zazvonění ze švýcarských a německých dílen.
Hřebíkový budík
„Když ještě budíky neexistovaly, lidé používali hřebíky zapíchnuté do svíčky. Věděli, jak přesně vypočítat dobu hoření, a umístit tak hřebík do správné polohy. Když svíčka prohořela, hřebík spadl, udělal hluk a spáče probudil. Tento hřebíkový budík se využíval minimálně od počátku 18. století, ale svíčky k odměřování času jsou známy již ve starověkém Římě.
Jednotlivé hodiny byly naznačeny na svíčce nebo kovové destičce za ní. To už se dozvídám od Jana Štěpánka, který spolu s Patrikem Pařízkem již pátým rokem provozuje Clock Gallery v Mozarteu.
Ve stylovém domě postaveném podle projektu architekta Jana Kotěry v roce 1913 pro nakladatele hudebnin Mojmíra Urbánka v pražské Jungmannově ulici našli pro své hodinářství ideální prostory. Zaměřují se na starožitné a vintage hodiny a umějí o nich nejen barvitě vyprávět, ale také je vracet do života.
„Role máme přesně rozdělené,“ říká Patrik Pařízek, berounský rodák, který už jako malý kluk rozebíral budíky a hodinky. Díky tomu objevil, jaký má každá součástka v chodu stroje význam. K tomu později přidal zájem o historii a vývoj schránek, v nichž byly hodinové strojky ukryty.
„Dlouho bylo zvykem mít hodiny ve zdobných dřevěných schránkách, pověšené na zdi ve výši očí. Jenže to se časem omrzelo, a tak následovala éra, kdy se prodávaly hlavně hodiny stojací, určené na komodu nebo na krbovou římsu,“ vysvětluje Pařízek.
Tolerance deset minut
K nejstarším hodinám, které si můžete v Clock Gallery prohlédnout, patří francouzské Comtois. „Jsou to venkovské hodiny, umístěné ve velké skříni na zemi. Každou celou hodinu v nich odbíjí gong a po pěti minutách znovu. Bylo to proto, aby lidé, kteří při práci na poli mohli první odbíjení přeslechnout, je napodruhé zaregistrovali,“ vysvětluje Jan Štěpánek.
Jako vystudovaný historik umění se zabývá především kulturní historií české šlechty a toto téma se skvěle promítá do příběhů hodin, které byly na zámcích nepostradatelné.
„Šlechtic se o hodiny nestaral. Na to měl školeného komorníka, který doporučoval jejich nákup a pak o ně také pečoval. Většinou se natahovaly jednou za týden a v tu chvíli se také seřizovaly. Přesnost byla před sto lety ovšem někde jinde. Čas se určoval podle kostelních zvonů, později podle rádia s tolerancí plus minus 10 minut za týden. Když chce dnes někdo opravit historické kapesní hodinky z 19. století a přijde se stížností, že se mu zpožďují za týden o pět minut, tak mu řekneme, že je to v pořádku!“
Podle prvorepublikových reklam se zdá, že hodinářských živností byla spousta. „To ale neznamená, že by hodináři vytvářeli vlastní hodinové mechanismy. Oni především prodávali a opravovali hodinové strojky vyrobené většinou ve Švýcarsku. Zkoušet vlastní výrobu by byla příliš nákladná záležitost. Ideální pro ně bylo, když se mohli stát obchodním zástupcem nějaké zavedené značky,“ říká Patrik Pařízek a přináší dobové časopisy na ukázku.
Živnost se dědila
Ve 30. letech minulého století vycházel měsíčník pro hodináře Tik-Tak, vydávaný stejnojmennou brněnskou firmou, která byla největším výrobcem jednoduchých kuchyňských hodin.
Ve 40. letech vydávala Jednota společenstev hodinářů v Čechách a na Moravskoslezsku časopis Orloj. Hodináři v něm mohli inzerovat, nabízet své služby, hledat pracovní síly, dozvídali se o novinkách na trhu. Objevují se tam jména pražských hodinářů: Jan Přáda z Nekázanky, Ludvík Hainz, správce orloje ze Staroměstského náměstí, Linhart a Hirsch z Národní třídy, ale také Josef Tesař z Brna-Žabovřesk nebo Alojz H. Vlachynský z Bratislavy.
Často se živnost dědila z otce na syna jako v případě pražského měšťana Josefa Sichrovského, jehož jméno jsme našli na ciferníku krásných vyřezávaných kyvadlových hodin z 19. století. V jeho práci pokračoval syn Václav.
Od Spartaku po primky
Zajímavý příběh mají náramkové hodinky. První hodinky pro dámy byly vytvořeny v roce 1810 firmou Breguet a nosila je královna Neapole Carolina Muratová. Měly formu kapesních hodinek, ale daly se připevnit k náramku.
Pánské se zrodily až v roce 1904 pro brazilského letce Alberta Santose Dumonta, který vyslovil přání, aby mohl při létání používat obě ruce a zároveň kontrolovat čas. A tak francouzský klenotník a hodinář Louis Cartier navrhl ploché náramkové hodinky s čtvercovým ciferníkem, tzv. Santosky. Vojáci si za první světové války upravovali své kapesní hodinky tak, že si je připevňovali koženými řemínky na ruku, což bylo mnohem praktičtější. Firmy na to pak reagovaly a nastala masová výroba náramkových hodinek.
Vintage timepieces from Swiss, Germany and Japan
V Československu začala výroba domácích náramkových hodinek v roce 1954 v Novém Městě nad Metují, kdy se objevil jejich první prototyp a byl darován tehdejšímu prezidentovi Antonínu Zápotockému. Byly pojmenovány Spartak a během 50. let se jich vyrobilo kolem tří tisíc kusů, které testovali lidé různých profesí, od dělníků, přes vojáky až po vládní činitele.
Na základě těchto zkušeností se pak v roce 1958 zrodily první hodinky značky Prim, vytvořené pouze z našich součástek. Byli jsme tak jednou z mála zemí světa, která měla vlastní sériovou výrobu náramkových hodinek. Primky dnes nabízejí dvě firmy, které vedou po léta soudní spory o vlastnictví značky – manufaktura ELTON hodinářská a MPM-Quality.
Krásná posedlost
Patrik Pařízek a Jan Štěpánek mají ve své prodejně nejenom cenné historické kousky, ale třeba i matiční hodiny, s nimiž jsme se setkávali ve školách, na nádražích či v továrnách. Vyráběla je firma Elektročas, později přejmenovaná na Pragotron, která existuje dodnes, jen její výrobky už jsou dnes založené na vyspělé elektronice.
„Matiční hodiny byly v každé ředitelně školy a rozváděly čas pomocí elektrických signálů do dalších menších hodin umístěných po budově. Každou minutu se v nich ozvalo typické cvaknutí. Díky nim bylo zajištěné také pravidelné zvonění,“ říká Jan Štěpánek, který se svým kolegou hodiny nejen prodává, ale také sbírá. Je to krásná posedlost na celý život.
Hodiny a hodinky jsou nejen praktický nástroj, ale často i cenné dědictví, které si předáváme z generace na generaci. Za jejich tikáním se však skrývají mnohá tajemství. Proč se některé hodinky kazí častěji než jiné? Jaký vliv má na jejich životnost prostředí nebo způsob nošení? A jak se o staré hodinky správně starat? Na tyto a další otázky odpověděl odborník na hodiny a hodinky Patrik Pařízek, který je zároveň spolumajitelem Clock Gallery v Praze.
O fascinujícím světě hodinářství byla řeč 27. 9. v poradně Českého rozhlasu na Dvojce.
Textový přepis:
[Hudba] a my vás opět společnými silami provedeme dalším vysíláním od mikrofonu. Vás zdraví Jiří Holoubek a Eva Kličková.
No a už se moc těšíme na našeho dnešního Hosta který přichází do dnešní poradny, aby nám zodpověděl Proč nás zlobí hodiny a hodinky po předcích možná proto že jsou staré ale možná ne, možná se o ně jenom třeba dobře nestaráme. Hodiny a hodinky nejen praktický nástroj, často také možná cenné dědictví které si předáváme s na generaci za jejich tkáním se skrývají často mnohá Tajemství. Proč se některé hodinky kazí častěji než jiné A jaký vliv má na jejich životnost prostředí nebo způsob nošení a jak se o takové staré hodinky správně starat. Na tyto a další otázky nám odpoví odborník na hodiny a hodinky Patrik Pařízek takže moc se těšíme a ptát se samozřejmě můžete i vy, klidně si už teď rozmýšlejte své dotazy, posílejte na emailovou adresu rozhlas.cz český rozhlas Dvojka Rádio které vás baví dva na dvojce.
poradna jedna z poraden na které jsem se těšil protože Hodinky byly svého času moje velké téma. Já jsem dokonce uvažoval, že se přihlásím v to tě možná bude zajímat do hodinářského kurzu že ze sebe udělám hodináře jako koníček ale tam je taková čekací doba že kdybych to možná podal před třemi čtyřmi lety tak teď už bych studoval ale o hodinkách a hodinách si dnes budeme povídat naším hostem je odborník na hodiny a hodinky spolumajitel Clock Galery v Praze Pan Patrik Pařízek.
Hezké dopoledne. Hezké dopoledne vám i posluchačům. Pojďme si říct My jsme tedy se rozhodli že to zaměříme tu dnešní poradnu na hodiny a hodinky po předcích a také dozvíme se proč nás zlobí. Tak co jsou ty nejčastější typy závad u starých hodin a hodinek? Nejčastější typy závad tak vlastně vznikají skoro tím že to lidi používají a používají to špatně. To se mi stává nejčastěji když lidé přinesou něco na opravu e tak často to jsou de facto jednoduché záležitosti e jednoduché věci které způsobili lidé špatným používáním ale pak ta oprava je docela náročná. Jak se dají špatně používat hodinky pane Pařízku? Prostě to natáhnu.
Pokud se bavíme o mechanických hodinkách nevím jak jste třeba dorazili dneska na vysílání ale jestli jste třeba nejeli na kole co se dá půjčovat tady všude po Praze tak třeba máme zkušenost že ta kola mají velice špatné odpružení a když pak lidé jezdí s mechanickými hodinkami drží se těch řídítek tak dochází k takovým otřesům že to třeba povoluje v těch hodinkách šroubky a pokud jezdí často tak ty šroubky de facto vypadnou a hodinky se jim rozsypou uvnitř a jaké je vlastně to základní dělení hodinek je to mechanické versus elektronické to je asi to nejzákladnější dělení ale pak máme ještě mnoho tipů.
Samozřejmě každý když se projde třeba po Praze tak zjistí že máme na mnoha domech na mnoha činžácích hodiny Věžní a pokud jsme někde v interiéru tak výrobce se už odpradávna snažili pro každou příležitost nějaký mechanický stroj vyrobit e zpočátku to byly hlavně hodinky dá se říci poměrně malé protože tím že byly hodně vzácné drahé tak majitelé potřebovali mít příležitost je někam schovat někam s nima cestovat. Hlavně se s nima často chlubit tak nemohly být úplně veliké ale později když se strojky vyvinuly tak v 18 v 19 století už vznikají běžně hodiny nástěnné které zase mají výhodu že jsou třeba přesnější když k vám chodí lidé e se staršími a nebo hodně starými hodinami a hodinkami.
Co je častější případ že přijdou s nějakými náramkovými hodinkami dejme tomu nebo kapesními hodinkami nebo přinesou kukačky které jsou po prarodičích a už nefungují s čím se setkáváte? Ob dá se říci že oni nosí úplně všechno možné o čem si myslí že jsou to hodiny nebo hodinky často zjistíme že to třeba je něco úplně jiného ale pokud se zaměříme jenom na to co tiká co má vyloženě ukazovat čas tak dá se říci že možná i nejčastější závada co lidi trápí je že měli hodinky dlouho schované a de facto nevěděli že když hodinky odloží mají je třeba v bezpečnostní schránce pokud si koupili nějaké lepší A po 10 15 letech je vyndají vezmou si je na ruku a zjistí že ty hodinky se jim brzy zastaví protože hodinky Já to vnímám že hodinky jsou živý organismus. Oni se potřebují hýbat a stejně tak ty všechny součástky musí být pořád pod takovým tlakem aby aby to krásně fungovalo eh takže je potřeba to nosit.
Mhm eh když jsme tedy se bavili o tom základním dělení hodinek mechanické versus elektronické jsou některé z nich podle vás spolehlivější a pokud ano tak proč? Dá se říci že záleží kam nebo jakým způsobem k jaké příležitosti chce člověk ty hodinky nosit protože eh nejspolehlivější dneska můžeme samozřejmě mezi jim nejspolehlivější můžeme dneska zařazovat hodinky které mají kvarc vý strojek. Kde je vlastně křemenný krystal křemene který velice přesně určuje určuje tu přesnost ale dá se říci že tydle hodinky jsou už zase překonané hodinkami které se nám seřizují pomocí radiového signálu pomocí wi-fi pomocí Bluetooth. Ty jdou velice přesně protože lidstvo pořád potřebuje čas zpřesňovat my vlastně teď už umíme vteřinu rozdělit asi na 9 milionů dílů což je neuvěřitelný říkám si proč ale je to je to nevím jestli to Potřebuj jako lidstvo lidstvo to potřebuje protože na základě těhle neuvěřitelně drobných jednotek probíhají třeba obchody na burzách Mhm kde ty automatické systémy které už ani lidé vlastně ty fungují sami od sebe tak ty dokáží tak neuvěřitelně rychle obchodovat s akciemi že je potřeba takhle dělit čas na takhle drobné díly. No ale až vypnou proud podíváme se na ty mechanické hodiny právě to to to to jste mi krásně nahrál.
Protože jsem chtěl zmínit e že často chodí lidé s hodinkami že jim nejdou protože se jim Ne špatně připojili k Bluetooth nebo protože zrovna neměli wi-fi. Já se teď dívám 13 h 10 h 13 minut 57 vteřin to je přesný čas. Posloucháte dopolední vysílání Českého rozhlasu dvojka no a svým dotazem se k našemu povídání Můžete teď připojit i vy stačí vytočit číslo 22 155 25 25 nebo pošlete dotaz smsk na číslo 702 222 220 a nebo jak Už mnozí z vás udělali napište email na adresu 2 rozhlas.cz Český rozhlas dvojka dva na dvojce poradna o hodinkách a hodinách si povídáme v poradně s odborníkem na hodinky spolumajitelem Clock Galery Patrikem pařízkem a my jsme tady během písničky narazili na velmi zajímavé téma které nemůžeme našim posluchačům odepřít a to jsou zábavné závady hodinek.
Tak s čím vším jste se ve své praxi setkal, pane Pařízku? Já myslím, že toho je opravdu hodně a možná, kdyby se mi někdo takové závady na ně upozornil nebo o nich mluvil předtím, než jsem začal s tím podnikat, tak bych tomu ani nevěřil. Ale stává se lidem de facto všechno s hodinkami. Nejčastěji se stává, že hodinky utopí, protože si mylně přečtou informaci o jejich vodotěsnosti a pak chodí, třeba s elektronickými, a tam de facto nejde co opravit, protože elektronika ihned zkratuje a musí se pak vyměnit nový strojek. Ale často si lidé myslí, že máme speciální sušičku a že jim zase hodinky vrátíme a že si je de facto odnesou ještě třeba večer. Ano, to nejlépe na počkání, to bylo co možná nejrychleji a neřeší, že ta závada je takhle úplně fatální, třeba. A pak se stává to, že s mechanickými hodinkami často padají lidem, třeba z věžáku, když sedí na balkóně. Tak jim spadnou hodinky z ruky, sletí na chodník, oni nám je pak přinesou v sáčku, že by to potřebovali zase dát dohromady, protože si na ně zvykli. Protože často, když nosí nějaký předmět někdo často u sebe, tak je na něj zvyklý a má ho rád.
Tak proto nás přemlouvají, ale je to vždycky o tom pořád promyslet, co všechno se na tom zachovalo, co všechno je potřeba vyměnit. K tomu mě napadá, kdy a případně jakým hodinkám má smysl se věnovat právě v tomto ohledu, co opravovat, co ne. Nebo možná dokonce co renovovat. Někdy se určitě může stát, že člověk přijde s jakýmisi starými hodinkami, má pocit, že má nějakou cennost, myšleno tedy teď nikoliv vztahem, ale opravdu finančně, a ono to tak třeba vůbec není. To je moc hezká otázka. Vy určitě nějaké takové hodinky máte. Ne, ne, ne. Naopak. Ale ne naopak, ale když jsem si pořídil několik starších hodinek kdysi, tak mě naopak překvapilo, že to vlastně jsou často záležitosti i v řádech 100 Kč, například. Lidé totiž nedokáží rozlišovat ty kvality těch strojků, to jim musí poradit hodinář, a oni často řeší tu výzdobu a často na hodinkách z 20 let je třeba krásné gravírování, je tam zlacení, jsou tam vložené nějaké kamínky, ale bývá to právě na úkor kvality toho strojku, aby se to tehdy lépe prodalo. Také to nebyly třeba hodinky, které se nosily denně, ale které se nosily jednou za měsíc, třeba na nějaké divadlo, někam na speciální příležitost. Takové. Tady mám třeba také na ukázku, které vypadají, že jsou ze zlata, jsou samozřejmě pozlacené a uvnitř je takový strojek, který dá se říci, že dneska by už neměl pro nikoho využití, protože jak se vyvíjí doba, vyvíjí se pořád technologie, tak takhle staré hodinky, konkrétně třeba s tímhle typem strojku, by lidé okamžitě zmagnetizovat s nimi do města a jeli třeba tramvaji nebo šli do Českého rozhlasu a prošli u vás tou bránou nebo na letiště. Ale ještě vlastně se k tomu doptám, jak člověk nebo u koho za kým má vyrazit, aby zjistil, jestli tu cennost, kterou doma má, myslí si, že to je cennost, má nějakou hodnotu. Klasicky k hodináři, je každý hodinář schopen to říct? Já myslím určitě. Lidé, lidé určitě mají takovou jako schopnost si obejít pár obchodů a prostě se zastavit, kde jim to sympatický, kde se jim líbí, a tam se můžou zeptat.
My si dnes povídáme právě o hodinách a hodinkách po předcích a nás velmi zaujaly hodiny nástěnné, pendlovky a kukačky. Jaký je mezi nimi rozdíl? Tak rozdíl je tam poměrně zásadní. On si každý vybaví kukačky, protože ty bývaly velice časté, e možná i proto, že za minulého režimu byly hodně v hodinářství a právě taková varianta vlastně ze Sovětského svazu, která měla bakelitový předek. Nicméně některé typy oni dělali poměrně kvalitně, co se týká té výzdoby, tak nebylo ani poznat, že to není třeba vyřezávané. Viděl jsem několik typů, které měly předek vlastně to čelo udělané z bakelitu. Ale nepoznal to, nepoznal st, dokud se třeba na to neklepou nebo podle nějaké zkušenosti. A kukačky, tak ty samozřejmě mají tu úžasnou akustickou složku, e že se nám tam vždycky v celou nebo v půl ozve kukačka. Což byl populární mechanismus, který vznikl ve Schwarzwaldu a vznikl tam právě proto, nebo my se domníváme, že vznikl ve Schwarzwaldu. Protože i ve Schwarzwaldu se domnívají, že to je na Čechy, což je pěkné, ale vznikl tam nebo ujalo se to proto, že to jsou vlastně dvě píšťalky, které střídavě kukají. Akorát dneska, což je mi trochu líto, tak už se upouští od té mechanické části těch hodin, už ten zvuk se nedělá klasicky, aby byl živý, protože kukačka je vlastně, eh, dá se říci hudební nástroj, interpret, který dělá živou živou hudbu. Dneska se tam už dávají různé elektroniky a může si člověk naprogramovat všechny možné zvuky, jaké se mu líbí. Kukačka může zpívat jako pták, prostě nebo něco takového. Dodám telefonní číslo sem k nám do studia 22 155 25 25 nebo číslo do smsk brány 702 222 220 a náš dnešní host, hodinář Patrik Pařízek, je připraven odpovídat na vaše dotazy.
Dva na dvojce, poradna o fascinujícím světě hodin a hodinek si povídáme v dnešní poradně a to s hodinářem Patrikem Pařízkem a svůj dotaz teď může položit někdo z vás, kdo se dovolal na telefonní číslo sem k nám do studia. Takže hezké dopoledne, vítáme vás a můžete se ptát. Dobrý den, tady je Novotná z Prahy, ale momentálně jsem na chalupě. E, mám takový dotaz. Mám starožitné hodiny, takové, které se stojí na na komodě, jo, e, ve velikosti 25 x asi 25 cm a na. Já mám dotaz: Na co si dát pozor při předání takovýchhle starožitných hodin, který jsou určitě asi z 19. století, krásně zpracovaný. Ten venkovní, ten no, eh, plášť, ne obalka, schránka, tak no, a na co se dá pozor při dání do tý opravy? Víte, mám strach, že je možný, že prostě potom, když bych si přišla a řekli by mi, že teda nejsou opravitelný a že jako bohužel, a aby mě nevybrali, aby mě použili, se nějak nepoužil ten ten hodinář pro svý účely. Rozumíme? Děkujeme za zavolání. Poslechněte si odpověď pana Pařízka. Eh, já myslím, že určitě to jde. Nemusíte se ničeho bát. To je taková fáma, co se všude šíří, že někdy hodináři vyměňovali nějaké součástky a dávali tam něco jiného.
S tím se také často setkáváme, ale de facto by to pro ně nemělo žádný smysl, protože oni těch součástek mají celé krabice. A takhle, jak vy popisujete ty hodiny, aspoň teda, co jsem si já zkusil i představit, jak asi vypadají, tak si myslím, že to jsou hodiny francouzské. A ty už měly poměrně standardizované strojky. Takže tam by hodinář určitě se ničím, ničím nějak neobohatil, kdyby si něco schoval a dal tam něco jiného. Ono by ho to případně stálo, vlastně stálo by ho to mnohem víc času, když by přemýšlel, jak tam něco vyměnit. Díky za odpověď. Máme tady jeden emailový dotaz od Jirky: „Chci se zeptat, jak rozchodit kapesní hodinky, které nešly asi 20 let.“ Eh, děkuji za odpověď a je tady poznámka: „Jsou zřejmě přetažené.“ A já, pokud se nemýlím, tak mechanické hodinky nejdou přetáhnout, oni by neměli jít přetáhnout. Samozřejmě, pokud to nejsou nějaké třeba hodinky, kterým se říkalo tehdy „dolarové“, u kterých se výrobci snažili, aby ta pořizovací cena pro uživatele byla co možná nejnižší, tak tam samozřejmě to není tak úplně odolné.
Ale pokud má pán nějaké standardní hodinky už s lepším strojkem, tak by to opravdu přetáhnout jít nemělo. Leda to se nám taky stává, že lidi mají pocit, že když hodinky nejdou, takže to třeba zkusí dotáhnout kleštěmi, a těmi to pak už dokážou úplně zničit. E a jak je rozchodit? Má smysl se do toho pouštět doma? Ono vždycky závisí, jaký vztah má pán k těm hodinkám a jestli to, jestli to za to stojí. Ale nevím jakým způsobem by to mohl doma zkusit, protože spíš se setkávám s tím, že tomu lidé ublíží. Já ještě přidám dotaz za sebe: Jaký nejstarší kousek hodinek nebo nejzajímavější exponát jste kdy opravoval? Tak pro mě nejzajímavější jsou vždycky ty předměty, de facto hodně atypické, ne ty úplně standardní. Já nejsem úplně milovník hodinek, které musí být třeba ze zlata a jsou obložené nějakými vzácnými kameny nebo Emily, ale mám rád předměty, třeba které byly de facto jednoduché, třeba sluneční hodiny. To byly předměty, které provázely lidstvo až do 19. století. Pořád jim, pořád jim uživatelé důvěřovali mnohem víc než mechanickým hodinkám, protože ty měly právě mnoho nevýhod. Takže třeba ty sluneční hodiny. Patrik Pařízek, odborník na hodiny a hodinky a spolumajitel Clock Galery v Praze, a jeho zajímavé povídání v dnešní poradně, za které my moc děkujeme. Přejeme všechno dobré a budeme se těšit zase někdy na dvojce na shledanou a na slyšenou. Díky za pozvání.
Pokud při procházce jungmannovou ulicí v centru Prahy uslyšíte tikat hodiny, pak se nacházíte v blízkosti obchodu Clock Gallery. Z mosazné výlohy svítí starožitné náramkové hodinky švýcarské, německé ale i československé výroby. Jak se hodináři, kteří nabízejí čtyřicet a více let staré hodinky sžívají se sociálními sítěmi? Podívejte na další příběh ze série Meta Business Makeovers, který radí menším českým firmám s online propagací.
Už jako malý kluk Patrik Pařízek rozebíral budíky a hodinky. Fascinovalo ho, že díky tomu věděl, jaký má každá součástka v chodu stroje význam. Tuto zálibu si přenesl i do svého podnikání. Přestože se může zdát, že obor starožitných hodin, budíků a hodinek je přežitou záležitostí, opak je pravdou. „Největší zájem je o náramkové hodinky, a to napříč generacemi. Velkou část klientely tvoří cizinci, jež se o obchodu dozví právě ze sociálních sítí,” říká Pařízek. Podobných míst, kde mohou zákazníci koupit plně funkční starožitné kousky je navíc v Česku málo. „Všechno zboží, které nabízíme je zkontrolované, vyčištěné a víme, že dobře funguje,“ popisuje Patrik Pařízek klíčovou výhodu svého podniku. Clock Gallery je další firmou, které v programu Meta Business Makeovers radí expert společnosti Meta s jejich komunikací na sociálních sítích. Možnost diskutovat online strategii s odborníky na Facebook a Instagram dostalo pět českých podniků. V začátcích svého podnikání si Patrik s kolegou Janem Štěpánkem mysleli, že větší podíl jejich zákazníků budou tvořit cizinci. Ukázalo se však, že důležitou skupinou jsou i místní, kteří jim pomohli především v nelehké covidové době. Jejich zákaznický segment je proto velmi rozmanitý, a to i napříč generacemi – od nejmladších až po nejstarší. Zatímco starší lidé nachází v jejich produktech zálibu, pro mladší generace jsou jejich starožitné hodiny skvělým interiérovým doplňkem.
Právě to, jak komunikovat na sociálních sítích s podobně širokou skupinou zákazníků a přivést je do kamenné prodejny jim radil Adam Nosálek – expert na sociální sítě ze společnosti Meta. Do obchodu chodí zákazníci z různých zemí, ale i místní. Jak je zaujmout? Mnoho zákazníků zamíří do obchodu, protože je nadchne výloha v Jungmannově ulici. Na stejném principu by podle experta měly fungovat i jejich sociální sítě. „Podobně jako přemýšlíte nad vaší výlohou, tak stejným způsobem přemýšlejte nad profilem obchodu na sociálních sítích. Potřebujete rychle zaujmout.“ Říká k propagaci Nosálek.
Clock Gallery nabízí hodinky od značek jako Omega, Longines, Tissot nebo Prim
A jak si zvolit cílovou skupinu zákazníků? Typy cílení lze jednoduše nastavit v reklamním účtu. Prvním krokem může být využití sledujících na Facebooku a Instagramu a rozdělit je do věkových skupin. Prostřednictvím algoritmů pak sociální síť dokáže určit, jak vypadá vhodná cílová skupina. Druhým krokem je pak vytvoření podobných publik k těm již vytvořeným. „Potom je dobré použít kreativu – obrázky, videa, a měřit reakce. Ukázka Vaší prodejny v příspěvcích navíc může sloužit i jako autentická pozvánka,” dodal expert. Podívejte se na IG účet Clock Gallery. Všechny epizody ze série Meta Business Makeovers najdete v Centru pro malé podniky.
Since the beginning of the year we were quite busy in our Clock Gallery. We are glad for it. I spent my time with some watch collectors and watch fans, so I decide to share some interesting points, because old, vintage and antique watches is my love.
Why buy vintage watches?
I was thinking many times about this question. Vintage watches worth it. It is not so many objects keeping nice design, special mechanical movement together with own soul. Each from our customers are thinking diferently, but they have something in common. Mechanical watches give you time to focus and slow down. Just look on them during busy day, boring meeting or stresfull argue. Just look on them, concentrate and listen their ticking. So I think your next watch should be vintage. Believe me 🙂
Top reasons for buying vintage watch
It is often the case that items which have a history and a story to tell are much more valuable and desirable than those that don’t.
When you buy an original vintage watch, you are virtually guaranteed to own a timepiece that you will not see anybody else wearing.
One of the very reasons I would suggest you buy a vintage watch is that watches used to be made from high-quality materials and hand-crafted techniques. Many vintage watches are usually found to have not only been made solely by hand but also benefit from mechanical and incredibly precise movements. This arguably makes them far more likely to stand the test of time than their modern, machine-built counterparts.
When is watch vintage?
That is a bit tricky question, but by our meaning it is wrist watches made between years 1920 and 1980. It is long era with complicated and changeable history which is engraved into their designs, craftsman techniques and often heartbreaking stories behind them. From this reasons me and my friens from university started to collect them and few years ago we opened small shop in the middle of Prague. It is like a little gem for us.
Vintage watches are making comeback
Of course I can confirm this comeback. Each year there is more people in Prague interested in them. If they found a way to our store everytime it is nice experience. I like when czech people are patriotic, so they likes czech brand watch Prim, but now also foreignes fall in love to them.
One of the most valuable souvenirs from Prague
Thanks to watch, we met many interesting people from differents kind of professions. From students, drivers, lawyers, retail agents, singers, actors, directors to President of the European Parliament 🙂 Anyone can say they get timepiece which will delight them for a long time. Check pages with our mens or womens wristwatches.
Clock Gallery: Vintage watches for pure joy
The biggest and most important reason that you should buy a vintage watch is for the pure joy and enjoyment you will get from owning and wearing one. Each and every vintage watch out there has its own personality, history, and unique story to tell. And if they could talk, there’s nothing they would hate more than to be cooped up in a display case in some cabinet. Watches are made to be worn and used, and any that aren’t fulfilling that purpose should be passed on to someone who will appreciate them.
Can vintage watch be worn daily?
Yes, because people in previous time buy just between one or four pieces in life, so they are more durable. Wrist watches after service will work for you long time.
Can vintage watches be repaired?
One of the most common questions asked by vintage collectors. The answer is almost always yes, any watch can be repaired, no matter if it is glass or crystal, automatic or manual movement. There are some exceptions, but mostly any repairs will only be limited to the money you are willing to spend, the watchmaker’s capabilities, or equipment available to make the repairs. We recomend to take care about watch as a little treasure. We are offering watch service for all watches from our shop. Fastest way is to write us or share some pictures of broken piece.
Our contacts:
CLOCK GALLERY Mozarteum, Jungmannova 748/30, 110 00 Praha – Staré Město
One month ago I was on holiday in Prague. I am a big watch fan, so I was glad I discovered in Prague, there is a lot of possibilities where to buy a lot of antique timepieces. Many stores sell used and vintage watches.
Vintage Roamer watch
Where to buy vintage watches in Prague?
Many shops at the Old Town, the New Town and the Lesser Town. Their selections are mostly small and sometimes there is no service behind them like cleaning, corection and setting, but every seller of course give you garantie, cause you are foreiner. So I decide to check Google reviews of local watchmakers. I’d love to recomend some places that specialises in vintage watches, but it depend on timepieces you are searching for. Few years I am in touch with lot of museums researchers and watchmakers, so I can give you some advice if you are interest. Firstly it is necessary to describe the meaning of „vintage“.
What is considered as a vintage watch?
The definition is quite wide, but after some researches everybody will understand. Mostly we are interested in watches which is 30 years old and more. This mechanical timepieces were mostly produced between 1920 and 1990.
Prim watch bible
How to date a watch?
Since the begining of its production it was very expensive pieces with just time indication. After 1950 it was widely manufactured calibers with date indication, calendar or alarm mechanism. Another change happened after 1960 with selfwinding (automatic) movements. For precise watch date it is necesary to find company catalogue, caliber number or case number. Some watch designs from 1960-1980 is also named as „retro“. With dating of Prim watch could help large book written by Libor Hovorka. You can find it at local booksellers or of course watchmakers.
Prague is a watch capital for me. Astronomical clock and Prim watches
I think Prague is the perfect place to shop for your future timepiece. It’s the atmosphere that makes Prague a good place to buy a watch. Just look around. In the future, each glance at your wrist can be a little reminder of the fabulous time had in the old town with its stunning astronomical clock.
Many people now look for classical czech Prim watches. First ideas about czech watch company are from year 1948. Two years later company was established in Nove Mesto nad Metuji. In 1957 they made firs example of watches under name Spartak. Since 1958 they become very popular items at watchmaker’s. They become wery popular since the company was opened again. Some of the famous pieces like Orlik, Sport, Diplomat, Pavouk or Supinac they produce again.
Are vintage watches valuable?
Of course they are. Depend on condition and brand name. But be carefull. Some companies as Ruhla used very simple and cheap movements. Watchmakers mostly do not repair them. I am ordinary student so I am not such fascinated in buying Rolex watches. By my opinion there is many vintage watch brands which is good working and they price will increase. For example Omega, Doxa Eterna, Tissot. In Czech Republic now increase the value of old czechoslovakia Prim watch from 1960-1980. There is one model Orlik, which was sold few months ago for 25 000 €. Ordinary price for other models is between 125 – 400 €. Of course you can find them cheaper, but in untrusted shops. Be carefull. Ask if the watch has been serviced or not. Some shops give ordinary guarantie in spite of it is antiques.
Can you wear vintage watches everyday?
If the watches has been serviced and was not so destroyed befor repair of course you can. I have 12 pieces in my collection and I am wearing them every day. It is swiss, german, czech and russian watch. I think you can use a vintage watch as your daily wearer. But remember to protect them from falling (put them on under the table), humidity (rain) or vibrations (ride on bike etc.).
Hot to wind and set up mechanical watches?
All types of mechanical watches is wound up by turning with crown in clockwise direction. If you will reach the resistance, watches are fully wound. If you catch he crown and carefully eject it into one position, you can set the time by both directions. After you just click the crown back. All of the mechanical watches should be wound regularly. The best is to do it on the morning, before using it.
Why do watches keep their value?
Yes, of course it not such simple. You have to take care about them. It is necessary sometimes to wind up watch also if you not wear them. Sometimes it need to be fixes as other items we use for living. Each year the number of vintage clock and watches in the best or nice condition on european markets decreasing.
Od srpna 2019 naleznete v Jungmannově ulici v Praze malý krámek plný roztodivných starožitných hodin, starých hodinek a barevných retro budíků. Na našem Facebooku a Instagramu budeme nově sdílet zajímavé fotografie, které se k nám od našich zákazníků dostaly. Zapojte se také ;).
Since August 2019, you will find a small clock and watch shop at Jungmannova Street in Prague. Place full of rare antique clocks, old watches and colorful retro alarm clocks. On our Facebook and Instagram, we will now share interesting photos that came to us from our customers. Get involved too;).
Hodinky s příběhem | Watches with story
Nadále budeme vděční za vaše ohlasy a komentáře na sociálních sítích. Některé můžete shlédnout níže.
We appreciate your reviews on our social pages. Some of them below.
the Best! amazing watch I bought for a real fair price. but what's priceless, is the owner, who is passionate about watches, gave me great advise and more information than expected. he is not a dealer he lives watches.
Nick Stef Hoffland 18.7.2020
Fully satisfied with service. Recommend.
John Peterson 17.7.2020
Vynikající práce na starých secesních hodinách, které mi už dobíjí v kuchyni. Vynikající servis, krásný obchod.
Tomas Sklenar 24.10.2020
Ho trovato questo negozio durante un viaggio a Praga. Fantastico! Un negozio molto interessante, con orologi vintage e moderni, etc. Consigliato!
Andrea Callegaro 26.7.2020
Moc hezké hodinářství se vstřícným a ochotným panem majitelem. Po chvilce váhání jsem si tady zakoupil vysněné hodiny Omega ze 60. let. Velmi doporučuji!
Radek Hampl 28.8.2022
Pasé por esta tienda de relojes en mi vieja y me gustó realmente. Muy buena atención de los vendedores. La recomiendo al 100%
Mati Panusopulos 5.8.2020
Can recommend, best service
Morten Deleuran Thestrup 12.10.2020
Velice doporučuji. Dobrá komunikace, rychle vyřízení a doručení. Doručene zboží je opravdu krásné.
Skvělá obsluha. Věděli hodně a dobře mi poradili s výběrem. 10/10 koupil bych víc hodinek, kdybych měl víc rukou!
PepikOmacka 1.1.1970
Tuto prodejnu jsem navštívil již podruhé a neodešel s prázdnou. Velice milý a přátelský personál,který ví co nabízí. Profesionální úroveň a lidskost mne nutí se zastavit vždy když jdu kolem.... read more A samozřejmě, že se chci podívat co mají nového. Protože tady mají tolik zajímavých věcí ,že člověk neví na co se dívat dřív. . Vždy se dozvím něco vždy se dozvím něco z historie hodin, jak fungují ,jak se natahují , jak odbíjí. Vždy odcházím z krámku s dobrou náladou. Vřele doporučuji všem.
S3834UVmartinb 1.1.1970
Šli tam koupit vintage hodinky, opravdu ohromující sortiment věcí a majitelé byli opravdu milí!
camillamarabini 1.1.1970
Okouzlující místo s tikajícími hodinami všude: -). Budova je velmi zajímavá. Doporučit návštěvu; )
Patrik P 1.1.1970
Velmi užitečný a trpělivý majitel! Už od začátku můžete říci, že je nadšenec! Koupil si vintage hodinky Zenith ze 40. let 20. století ve velmi dobrém stavu. Rozhodně... read more místo, kam jít, pokud hledáte kvalitní hodinky a chcete zažít skvělé služby.
Do 13. 2. je v Technickém muzeu v Brně vystavena unikátní kolekce časoměrných výrobků z Československa, kterou seskupil Libor Hovorka.
Pod názvem PRIMKY a jiná časoměrná zařízení ze sbírky Libora Hovorky představuje muzeum jednu z nejrozsáhlejších sbírek 300 různých druhů hodinových mechanismů: náramkových, kapesních, kuchyňských a dalších. Výstava zahrnuje nejen exponáty zn. Prim, ale také časoměrná zařízení dalších firem, jako např. národního podniku Chronotechna (Šternberk, Nové Město nad Metují, Chomutov, Brno), Gustav Becker (Broumov), Josef Tesař Brno, Elektročas Praha, Elchron Polná a Baltig Brno.
Pro všechny zájemce připravilo muzeum také komentované prohlídky s autorem. Kvůli omezené kapacitě doporučujeme zarezervovat místo:
v pátek 4. 2. 2022 v 15.00
v sobotu 5. 2. 2022 v 10.30
Libor Hovorka začal hodiny sbírat v druhé polovině osmdesátých let minulého století. „V té době jsem pracoval jako vývojový konstruktér v Eltonu,“ říká známý sběratel, „a téma hodinek mne zcela pohltilo. Kromě „Primek“ jsem začal sbírat i hodinky z bývalého Východního Německa a ze Sovětského svazu. Po roce 1990 jsem k tomu přidal hodinky z celého světa a nakonec všechny hodinářské výrobky, které byly vyrobeny na území dnešní České republiky během 20. století.“ Sbírka Libora Hovorky obsahuje stovky kusů exponátů a výstava představuje přes tři sta kusů, z toho kolem sto padesáti kusů hodinek.
Kde se dovědět více informací o hodinkách Prim?
K výstavě nevznikl žádný katalog, ale všechny zájemce upozorňujeme na existenci dvou rozsáhlých monografií.
Knihy o hodinkách a hodinářském průmyslu v Československu
O hodinkách Prim
Snad v každé české domácnosti se dodnes najdou alespoň jedny náramkové hodinky Prim, proč si tedy nevyměřit trochu času i pro poznání jejich pozoruhodné historie?
Kniha s bohatou obrazovou přílohou (obsahuje více než 1100 fotografií) podrobně mapuje vývoj a výrobu náramkových hodinek Prim v období ohraničeném rokem 1954, ve kterém byly vyrobeny první prototypy, a rokem 1994, kdy byly do sériové výroby zařazeny poslední modely využívající strojky vlastní výroby.
Autor, profesním životem spjatý s vývojem, výrobou i porevolučním vzkříšením tohoto legendárního českého produktu, a tudíž osoba k sepsání díla nejpovolanější, prozkoumal úctyhodné množství archivních pramenů a různorodé dokumentace. Zevrubně popsal vznik ikonických modelů Spartak, Prim Orlík, Prim Diplomat, Prim Sport a především jako vůbec první kompletně zpracoval katalog hodinek Prim.
O dějinách československého hodinářského průmyslu
Publikace se zabývá historií české a slovenské hodinářské produkce v letech 1918–1992. Autorovi se podařilo shromáždit obrovské množství informací o jednotlivých výrobcích hodin, hodinek a budíků, o rozvoji průmyslové výroby tohoto odvětví v ČR, ale i o vývoji odborného školství a obchodu.
Pozoruhodné je využití širokého spektra pramenů. Obzvlášť cenné jsou autorovy odborné zkušenosti z mnohaleté praxe v oboru a osobní svědectví pamětníků. Vzhledem k historiografické a muzejně-dokumentační hodnotě je toto dílo přínosem nejen pro všechny zájemce o dějiny hodinářství a českého průmyslu, ale i pomůckou muzejníkům – kurátorům sbírek, ve kterých se doklady hodinářské výroby často vyskytují.
Pokud vám nestačí si hodinky Prim jen prohlížet nebo si o nich číst, není nic jednoduššího než si pořídit vlastní, které vás mohou těšit i na celý život.
Hodinky československé výroby z let 1960 – 1990 si ve velkém výběru můžete prohlédnout u nás v Clock Gallery, Jungmannova 748/30 v Praze. Pravidelně doplňujeme naši nabídku ca 70 jedinečných modelů. Naleznete mezi nimi i populární vintage Primky se slangovými názvy jako traktor, šupináče, rastr, televize, nebo retro berušky i hulk. Vše prochází nezbytným servisem, a ačkoli jde o „staré zboží“, máte na něj u nás i záruku.
Společnostpřátel starožitných hodin má bohatou historii. Vznikla již v roce 1970 při Vlastivědném muzeu v Olomouci jako Sekce přátel starožitných hodin. Bylo to při příležitosti výstavy historických hodin na hradě ve Šternberku. Již od počátku se Společnost zaměřovala na vydávání časopisu a odbornou činnost jako přednášky, odborné exkurze a diskuse.
V roce 2014 byly na členské schůzi dne 18. 10. schváleny nové Stanovy, zvolen nový výbor a kontrolní komise. Změna nastala i v názvu a to Společnost přátel starožitných hodin, zapsaný spolek, sídlo je Technické muzeum v Brně.
Každým rokem vydává společnost Zpravodaj, který je zaměřen na odbornou hodinářskou problematiku, aktuální informace či různé zajímavosti související s časem.
Do zpravodaje i dalších odborných publikacích o hodinách můžete nahlédnout u nás v Clock Gallery v Praze.
Obsahy čísel Zpravodaje Společnosti přátel starožitných hodin
39/2024 Petr Nekuža: Úvodní slovo / Z. Bohuslav, S. Marušák: Astrologie na Pražském orloji / J. Ciesla: Destičkové sluneční hodiny / R. Himmler, I. Kopecký: Orloj Jana Lindušky a osudy jeho tvůrce / M. Baudisch: Restaurování věžního hodinového stroje od Jana Prokeše pro expozici Hodinárium / R. Uher: Válečkový krok ve starožitných hodinkách a jeho opravy / J. Černý: Předělání hodin se Schonbergovým nátahem na mechanický pohon skrze závaží / P. Čihař: Valašský orloj v Držkové-Ráztokách / P. Král: Jednotný čas po třídrátu IBM i s Arduinem / P. Pařízek: Historické hodiny jako médium paměti a zdroj komunikace (1/2) / R. Himmler: Kalendárium výročí hodinářských osobností na rok 2024 / R. Himmler: Vzpomínka na bývalého předsedu SPSH MUDr. Jiřího Emlera (1932-2021) / Odešel orlojník z Bernu Markus Marti (1944-2023) / Zemřel znalec a restaurátor věžních hodin Chris McKay (1949-2023) / Literatura o hodinách / Výstavy o hodinách / D. Knespl (překlad a edice): Romuald Božek. Die neue Stadtuhr (Nové městské hodiny)[7]
38/2023 Úvodní slovo předsedy / S. Marušák: Mánesova kalendářní deska a její kopie / D. Knespl: Robertův krok – oprava chybného označení hodinového kroku / M. Boháč: Výroba hodinek ve stylu renesančním / I. Kopecký: Oprava věžního hodinového stroje v Lipníku nad Bečvou / V. Černý: Malé zamyšlení a pokus s nalezeným kouskem železa / M. Nečas: Šumperský orloj / J. Traugott: Hodináři a 3D tisk / R. Himmler: Království času Protivín / M. Baudisch, R. Himmler: Zpráva ze sympózia o středověkých orlojích v Rostocku / J. Ondráček. Co je nového v hodinářské škole / P. Pařízek: Jan Kment (*16. 11. 1943 – +14. 12. 2021) / R. Himmler: Kalendárium výročí hodinářských osobností na rok 2023 / Literatura o hodinách / Výstavy o hodinách[1]
37/2022 Úvodní slovo předsedy / D. Knespl: Hodinář Pavel Frejlich z Litomyšle a autorství interiérového orloje Ferdinanda II. Tyrolského / D. Knesl, D. Turner: Hans Steinmassel (+1572, Praha) – 450 let od úmrtí / P. Král: Jan Táborský z Klokotské hory. Vznik a zánik měsíční pukly / M. Klikar: Stručný vývoj hodin ze Schwarzwaldu / P. Skála: Hodinové stroje z továrny F. X. Schneidera syn v Bruntále / R. Uher: Ultratenké strojky do náramkových hodinek. Oprava hodinek Audemars Piquet se strojkem AP 2003 / J. Virt: Sbirka hodin v Severočeském muzeu v Liberci / P. Nekuža: Sbírka elektrických, elektronických, digitálních a rádiem řízených hodinek / A. Šimková, Z. Šíma: Koncepce rehabilitace olomouckého orloje / R. Himmler: Kalendárium hodinářských osobností na rok 2022 / Hodinářská literatura / Hodinářské výstavy[2]
36/2021 Úvodní slovo předsedy / D. Knespl: Od hodin nerovných k hodinám rovným / A. Švejda: Jost Burgi jako konstruktér přístrojů / P. Skála: Jan Janata a jeho věžní hodiny. K dvoustému výročí narození českého hodináře / J. Traugott: O pražském poledníku a jeho nedostatcích / D. Knespl: Chyba planetního číselníku olomouckého orloje / L. Hovorka: Květinové hodiny v Novém městě nad Metují / R. Uher: O kyvadlech a přesnosti měření času. Vahadlové kyvadlo / I. Kopecký: Oprava věžního hodinového stroje z hradu Kámen / J. Havlíček: Nový orloj v obci Točná u Prahy / A. Krkošková: Kolekce historických hodin a hodinek ve sbírkách Moravské galerie / P. Zadák: Spisovatel Jan Neruda a hodinářtví / R. Himmler Kalendárium hodinářských osobností na rok 2021 (Johann Martin, Simon Dilger, Pierre J. Droz, Jean Houdin, Charles Frodsham, Johann Fuchs, Édouard Phillips, Wilhelm Schultz, / R. Himmler: Zemřel olomoucký historik a znalec dějin hodinářství Miroslav Čermák
35/2020 Úvodní slovo předsedy / Petr Král: Eclipsoskop Karla Steinicha a Josefa Hassenteufela z roku 1911 / Patrik Pařízek: Pohyblivé mechanické figury na světských stavbách v České republice / David Knespl: Anaforické hodiny / Ivan Kopecký: Oprava sloupkových hodin s automaty, čtvrťovým bitím a hracím strojem / Vladimír Černý: Oprava hodin ze Schwarzwaldu s dvanáctihodinovým chodem a čtvrťovým bitím / Zuzana Francová: Zbierka historických hodín v Múzeu mesta Bratislavy / Miroslav Baudisch: Dvoje zajímavé hodiny z expozice děčínského Hodinária / Petr Zadák: Počítání času v Itálii za doby Johanna Wolfganga von Goethe / Radim Himmler: Kalendárium výročí hodinářských osobností za rok 2020
34/2019 Úvodní slovo předsedy / R. Kynčl: Gustav Becker / R. Uher: Závažové pendlovky s netradičním uspořádáním hnacího mechanismu / I. Kopecký: Popis opravy interiérového orloje s apoštoly / V. Černý: Planteur / D. Knespl – M. Šimek: Replika číselníkového patra olomouckého orloje dle zobrazení Josefa Vladislava Fischera z roku 1805 / J. Fomín: Minutové horizontální sluneční hodiny P. Michaela Siebera / P. Nekuža: Lodní chronometr od firmy Parkinson a Frodsham / Vojtěchův orloj ve Vojtěchově / R. Himmler: Hrad Raabs a Uhrenmuseum Karlstejn an der Thaya. Zpráva z exkurze SPSH 2019 / Výstavy o hodinách (O olomouckém orloji / Hodiny ze Schwarzwaldu) / Hodinářská literatura (R. Himmler: Olomoucký orloj / R. Kynčl – K. Uksová: Katalog expozice měření času
33/2018 Úvodní slovo předsedy / R. Himmler: Stroj olomouckého orloje od firmy Korfhage z roku 1898
32/2017 Úvodní slovo předsedy / Úvodní slovo redaktora / D. Knespl: Orloje ztracené, naštěstí ne úplně. Zaniklé pobaltské orloje ve Wismaru a Lübecku / R. Uher: Zlaté špindlovky se šnekovým vyrovnávačem tahu hnacího pera / L. Hovorka: Budíky s turbillonem / V. Černý: Moderní technologie návaru poškozené kotvy / E. Kubát: Roční hodiny z prostějovského zámku, technická hodinářská památka / R. Himmler: Expozice děčínského Hodinária rozšířena o elektrické hodiny / L. Hovorka: Ing. Zdeněk Martínek (1921 – 2015), mimořádná osobnost československého hodinářského průmyslu / Vzpomínka na Jiřího Mlčocha / R. Himmler: Hodinářské zajímavosti z Jihlavska – zpráva z exkurze SPSH 2017 / J. Ondráček: Odborná hodinářská literatura z nakladelství Dobrý čas / Hodiny a hodinky ve sbírkách muzeí / Bezhlučný budík Junghans-Silent v časopise Časoměr / Marie von Ebner-Eschenbachová Moje sbírka hodinek
31/2016 Úvodní slovo předsedy / Úvodní slovo redaktora / R. Uher: rekonstrukce hodinového stroje ročních závažových hodin jako součást restaurování interiéru zámku v Prostějově / R. Himmler: Marie von Ebner-Eschenbachová – 100. výročí úmrtí šlechtičny, spisovatelky a hodinářky / P. Nekuža: Historické hodiny a hodinářské zajímavosti města Prostějova – zpráva z exkurze SPSH
30/2015 Informace výboru / R. Himmler: Olomoucký orloj odhalen před 60 lety / P. Nekuža: Odborná exkurze SPSH / P. Stöhrová: Hodinky PRIM 1954 – 1994 / R. Himmler: Založen Český spolek horologický / Tabulka závitů ( k tisku připravil V. Černý ) / J.A.Paukert: Jan Prokeš ( redakčně upraveno )
29/2014 Informace výboru / V. Černý: Tabulka ozubených převodů ručičkového ústrojí / E. Kubát: Několik informací z hodinářského veletrhu v Basileji 2014 / V. Černý: První pokus o založení továrny na kapesní hodinky v Čechách / V. Černý: Rady starých mistrů
28/2013 Informace výboru / Redakce: Ze starých receptářů / O. Pavelka: Velikání rozvoje a konstrukce hodin a hodinek / O. Pavelka: Čas na moři / Pozvánka na výstavu
27/2012
Informace výboru / Redakční sdělení / František Plánička: První československý astronomický orloj / E.Kubát: Několik informací k hodinářské frézce zvané finírka / E. Kubát: Jubilejní oslava věžních hodin v Rakousku Informace výboru / Redakční sdělení / František Plánička: První československý astronomický orloj / E.Kubát: Několik informací k hodinářské frézce zvané finírka / E. Kubát: Jubilejní oslava věžních hodin v Rakousku
26/2011 Informace výboru / R. Kynčl: Historie chronometrů – chronometry ve sbírce Národního technického muzea / Recenze knihy Zdeněk Martínek: Dějiny československého hodinářského průmyslu I. a II. / Papírový čas ( převzato a zkráceno z Magazín – Víkend 2011 )
25/2010 Informace výboru / Informace redakce / E. Kubát: Katalogizace součástek pro hodinky / O. Pavelka: Náramkové hodinky / O. Pavelka: Skeletové hodiny
24/2009 Informace výboru • Komentář k uveřejněnému slovníčku • Němcko-český / česko-německý slovníček
23/2008 Informace výboru • J. Mlčoch: Hudební automaty • Co nového o značce PRIM. Zajímavosti • Recenze knihy
22/2007 O. Pavelka: Úvodní slovo • Informace výboru • E. Kubát: Restaurátorská dokumentace • J. Mlčoch: Z dějin kalendáře III • O. Pavelka: Lunární disk -zajímavý doplněk hodinového stroje. Upozornění na méně kvalitní hodiny • Recenze knihy
21/2006 Informace výboru • L. Hovorka: Hodinové strojky z Nového města na M. • E. Kubát: Z historie naší společnosti ; J. Mlčoch: Z dějin kalendáře II • E. Kubát: Něco z historie povrchové úpravy kovů • Informace o hodinářském výučním oboru • J. Ondráček: Problémy dnešního hodinářského školství • Zajímavosti – Integrace švýcarského hodinářství • Pozvánka na výstavu
20/2005 Informace výboru • M. Netušil: Z historie hodinářské živnosti města Vídně III. • J. Bartušek: Olomoucký orloj z roku 1574 • E. Kubát: Seřízení tzv. westmin-sterského bití • Knihy – výstavy
19/2004 Informace výboru • M. Netušil: Z historie hodinářské živnosti města Vídniě II. • J. Mlčoch: Z dějin kalendáře I • P. Nekuža: Karel Šebela – mechanik, sběratel, hodinář • Historie sbírky hodin (sbírka hodin – Bojnice)
18/2003 Informace výboru • Z. Martínek – L. Hovorka: Náramkové hodinky ADAST • E. Kubát: Kritéria posuzování hodinek • O. Pavelka: Výroba kukačkových hodin v Družstvu umělecké výroby ZLATNÍK v Ostravě
17/2002 Informace výboru • Z. Martínek: Stanislav Plhal – význačný sběratel historických hodin • L. Hovorka: Ladičkové hodinky • L. Hovorka: Prim ORLÍK • Technické muzeum v Brně a jeho historie • Semináře Technického muzea v Brně • P. Nekuža: Život a dílo Jana Antla – brněnského velkohodináře • Z. Martínek: Dějiny čs. hodinářského průmyslu do roku 1948 (upozornění na knihu) • E. Kubát: Postup při uvádění bicích hodin do chodu (informace pro začátečníky)
16/2001 Informace výboru • V. Foret: Připomínka ke 30. výročí naší SPSH • M. Hošková: Z historie a současnosti Vlastivědného muzea v Olomouci • J. Mlčoch: Z historie měření času • E. Kubát: Vybavení pro opravu hodinových strojů a strojků • E. Kubát: Nové hodinářské oleje • Zajímavosti: * Příběh firmy Heinz * Polná chce udržet hodinářské učiliště * Historické hodiny na Slovensku
15/2000 Informace výboru • J. Bartušek: Kalendárium – doplňková funkce hodinek • E. Kubát: Z historie automatického natahování hodinek • L. Dokoupil: Mazání hodin a hodinek • M. Netušil: Z historie hodinářské živnosti města Vídně I. • Zajímavosti: Příběh hodináře • Legislativní otázky restaurování • Výběr článků z časopisu Klenotník – hodinář
14/1999 Informace výboru • V. Foret: O současné situaci v naší SPSH • J. Mlčoch: Kyvadla • E. Kubát: Nový hodinový krok • J. Bartušek: Časové zařízení uměleckých památek • V. Foret: Několik zpráv z hodinářského časopisu dvacátých let • Zajímavasti
13/1998 A. Šimková: Olomoucký orloj před sto léty • V. Foret: O jednom z galerie vynikajících světových hodinářů • E. Kubát: Z nové historie Glasshütte • L. Dokoupil: Vlásek v hodinářství • Informace výboru a plán činnosti na rok 1998 • Adresy dodavatelů hodinářských součástek • Zajímavosti
12/1997 Stanovy Společnosti přátel starožitných hodin • F. Doležal – J. Bartušek: Lihýřové hodiny • Výběr z odborných časopisů • Sdělení redakce
11/1996 Informace výboru • V. Foret: O sběratelích hodin a naší Společnosti starožitných hodin • J. Bartušek: Kyvadlové hodiny • E. Kubát: Seznam puncovních značek platných na území České republiky (dokončení) • Zajímavosti • Adresy dodavatelů hodinářských součástek • Adresy hodinářských škol u nás
10/1994 F. Hanák: Gustav Becker • E. Kubát: Hodnocení současného stavu a perspektivy sekce • Přehled činnosti PSH za období 1983-93 (obsahy čísel Zpravodaje 1/1983 -10/1994) • Zajímavosti • Československé puncovní značky platné od 1993
(obsahy čísel 1/1983 -10/1994 jsou uvedeny v č. 10)
Celý text je zveřejněn pod licencí dle GFDL a CC-BY-SA 3.0.
Milí přátelé, opět se blíží recesistická akce, kterou spolu s dalšími institucemi pořádáme. Letos se kromě Akademie Mozarteum, Muzea Českého krasu v Berouně zapojilo i Muzeum městské hromadné dopravy v Praze. Doufáme, že se Vám akce, která musí proběhnout opět virtuálně pod následujícím odkazem, bude líbit.
Posledních deset let postávala začátkem května jednosobotní odpoledne neobvyklá skupinka cestujících v prvorepublikových šatech na berounském Husově náměstí. Všichni navíc svorně tvrdili, že čekají na tramvaj.
Ta ale městem, které dalo jméno řece Berounce, nikdy nejezdila. Z původně recesistické akce se stala tradice. Letos se happening uskuteční 8. května a kvůli pandemii se již podruhé uskuteční pouze online.
„Loni jsem nachystal video z předchozích ročníků, které nahrazovalo osobní setkání. Letos jsem připravil živé vysílání s několika předtočenými reportážemi a bude probíhati chat s účastníky. Kdo bude chtít, může se doma převléknout do dobových šatů,“ říká organizátor virtuálního happeningu Patrik Pařízek.
Během lockdownu nezahálíme. Začali jsme pro Vás natáčet novou sérii videí s hodinářskou tématikou – Clock Gallery na cestách. Trápí Vás, že máte málo času? Vydejte se jej s námi hledat. Navštívíme úžasné sbírky hodin, setkáme se s jejich nadšenými sběrateli nebo nakoukneme do hodinářských dílen.
Mechanický orloj v Točné – třetí díl
připravujeme
Městské muzeum v Polné – druhý díl
Polná a její historické hrací strojky. Patrik se vydal na Vysočinu a poznal nevšední hrad a zámek plný krásných hodin a milých lidí oddaných své práci. Zaměřil se především na nově restaurovaný orchestrion, symfonion a hrací skříňku s hřebenovým strojkem.
Městské muzeum v Polné – první díl
Polná a její tikající skvosty. Honza se vydalna Vysočinu a poznal nevšední hrad a zámek plný krásných hodin a milých lidí oddaných své práci.
