U příležitosti zahájení výstavy Nebude nic! Mizející portréty na polenských daguerrotypiích zažili návštěvníci muzea v Polné výjimečný okamžik. Po téměř dvou stoletích měli příležitost slyšet Daguerrotypický kvapík, skladbu, kterou na oslavu nové metody portrétování světlem – fotografické techniky Louise Daguerra – zkomponoval Josef Labický.
Tento významný hudební skladatel se narodil roku 1803. S rodiči se přestěhoval z Krásna do Bečova. Hudební talent projevil už v mládí – učil se u bečovského pedagoga Karla Veita hře na violu a klavír. Ačkoli měl převzít řemeslo postřihače, které mu mělo zajistit živobytí, hudba jej zcela pohltila. Roku 1824 obdržel Labický od bečovského magistrátu certifikát postřihačského mistra, přitom už 4 roky vystupoval jako houslista v lázeňském orchestru v Mariánských Lázních. Od roku 1821 pak působil jako sezónní hudebník v Karlových Varech a od roku 1835 jako šéfdirigent lázeňského orchestru.
Zapomenutý kvapík
Karlovy Vary v červnu 1843 navštívili vídeňský malíř a daguerrotypista Joseph Heinrich Günsbauer a a jeho pomocník z Pešti Johann Pichler. Popularita daguerrotypie inspirovala Josefa Labického k napsání stejnojmeného kvapíku pro orchestr, tzv. „Daguerrotyp – Galop“. Po roce 1860 upadla Labického skladba v zapomnění. Až kurátor výstavy Patrik Pařízek společně s hudebním historikem Petrem Sloukou zahájili rozsáhlé pátrání po jejím notovém záznamu. Po dlouhém hledání jej objevili v Britské národní knihovně v Londýně, která pro výstavu ochotně poskytla digitalizovanou kopii. Návštěvníci vernisáže tak mohli skladbu poprvé slyšet, a navíc v živém provedení – v podání klavírního virtuose Kenta Satsumy.
Labického kvapík měl původně jasné poslání: přiblížit lidem kouzlo nové techniky portrétování a rozptýlit obavy z daguerrotypie, tehdejšího zázraku zobrazování světlem. Vůbec nejsložitější bylo pro portrétované vydržet pózovat 30-90 vteřin bez hnutí. Skladba navíc hudebně vypráví celý proces vzniku daguerrotypického obrazu – od leštění stříbrné desky, přes práci s parami jódu a rtuti, užití solného roztoku, až po kolorování podobenky.
Portréty, které pomalu mizí
Daguerrotypie jsou mimořádně vzácné a křehké. Obraz se na nich objevuje a mizí podle úhlu pohledu – jako by ožíval v zrcadle. V Polné se jich dochovalo celkem devatenáct. Výstava návštěvníkům přibližuje nejen samotné portrétované osoby, ale i jejich tvůrce a důvody, proč je třeba tyto jedinečné snímky chránit. Jsou totiž vytvořeny z látek, které časem chemicky reagují samy se sebou. Obrazy pomalu matní, mizí – až po nich jednou, jak výstižně říká název výstavy, nebude nic. Výstava Městského muzea v Polné potrvá do 31. října 2025.
Autor děkuje Pavlu Scheuflerovi za informace o daguerrotypování v Karlových Varech a Eliasi Mazzuccovi z The British Library za poskytnutí kopie notového záznamu pro nastudování.
Název polenské výstavy působí jako výstraha i pozvání zároveň – otevírá totiž debatu o ochraně a konzervaci nejstarších dochovaných fotografií, takzvaných daguerrotypií. Tyto vzácné obrazy, vzniklé v první polovině 19. století, představují nejen technický zázrak své doby, ale i křehké svědectví o lidech, kteří se poprvé nechali zvěčnit světlem.
Daguerrotypie, vynález Louise Daguerra z roku 1839, byla prvním prakticky použitelným fotografickým procesem. Na leštěnou stříbrnou desku citlivou na světlo se zachytil obraz pomocí halogenidů stříbra, který byl vyvolán parami rtuti a poté ustálen. Každý takto vytvořený snímek je jediným, neopakovatelným originálem.
Zpočátku se tomuto složitému procesu věnovali především chemici a technici, avšak zprávy o zázračných „obrazech malovaných světlem“ se rychle rozšířily do všech vrstev společnosti. Lidé stáli v úžasu před prvními ukázkami ve výlohách knihkupectví a dychtili po tom, mít vlastní portrét. Daguerrotypisté se brzy objevili i v menších městech – a možná právě tehdy zavítal do Polné i jeden z nich.
Světlo, zrcadlo, paměť
Výstava v Polné nabízí divákům neobyčejně intimní setkání s tímto raným fotografickým médiem. V tlumeném světle se z lesklého povrchu desek vynořují tváře, ruce i drobné detaily pozadí – vzdálená věž kostela, dekorativní sloup, záhyby šatů. Tyto precizní záběry dokazují, že nejde o náhodné snímky, ale o pečlivě komponovaná díla. V Polné je kolem roku 1848 vytvořil Liberát Kundt, všestranný řemeslník a portrétista, který na svých štítcích hrdě uváděl „Liberát Kundt, podobiznitel swetlotiskem w Polne“. Dochovaly se portréty několika místních osobností, mimo jiné členů rodiny Antonína Pittnera, učitele Antonína Klusáčka s manželkou či Aloisie Losenické.
Daguerrotypie jsou kouzelné fotografie
Daguerrotypie však nelze vnímat jako běžné fotografie. Každá z nich je mnohovrstevnatým artefaktem, který nese stopy chemických reakcí, řemeslného umu i samotného času. Na některých deskách je patrné čištění, jinde se obraz téměř rozplynul v důsledku oxidace či nevhodného uložení. Výstava ukazuje, jak složitý je proces jejich konzervace a jak křehká je rovnováha mezi záchranou a ztrátou.
Záchrana stříbrné paměti
Stačí drobnost – vlhkost, prach, nevhodné sklo či kontakt s nečistotou – a obraz se navždy ztratí. Proto projekt, na jehož základě výstava vznikla, usiloval nejen o fyzické záchranné zásahy, ale také o hlubší pochopení procesů, které tyto obrazy ohrožují. Pomocí nejšetrnějších metod se podařilo stabilizovat křehké vrstvy, nahradit chemicky nestabilní prvky a dokumentovat stav každé desky pro budoucí generace badatelů.
Polná se tak stává místem, kde se propojuje věda, historie i osobní příběhy. Návštěvníci tu mohou spatřit původní daguerrotypie z poloviny 19. století, části výukových materiálů Rudolfa Gilberta i výsledky precizní restaurátorské práce. Výstava i doprovodná publikace přibližují dobu, kdy se lidé poprvé nechali zachytit světlem. Přijďte se podívat – dřív, než světlo z těchto obrazů nadobro vyhasne.
Aktivizační koutek pro návštěvníky
Camera obscura s pohledem na Polnou
Chemická koroze daguerrotypií v Praxi
Nebude nic! Mizející portréty na polenských daguerrotypiích
2. – 31. 10. 2025 | Městské muzeum Polná, Zámek 486, Polná
Výstava Městského muzea v Polné věnovaná technologii daguerrotypie a nejstarším polenským fotografiím, které prošly odborným zásahem s cílem jejich záchrany pro budoucí generace.
Autor | Patrik Pařízek Autoři textů | Patrik Pařízek, Lukáš Rosecký, Petra Trnková, Alena Vyskočilová Foto a video | Vlado Bohdan, Aiman Hassani, Patrik Pařízek, Anežka Pithartová Konzervace daguerrotypií | Tereza Cíglerová, Kateřina Doležalová, Lucie Petrasová Další spolupráce | Nina Furstová, Jan Nešněra, Jan Štěpánek a kolektiv pracovníků Městského muzea v Polné Výstava se koná ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a za podpory Kraje Vysočina.
Společnostpřátel starožitných hodin má bohatou historii. Vznikla již v roce 1970 při Vlastivědném muzeu v Olomouci jako Sekce přátel starožitných hodin. Bylo to při příležitosti výstavy historických hodin na hradě ve Šternberku. Již od počátku se Společnost zaměřovala na vydávání časopisu a odbornou činnost jako přednášky, odborné exkurze a diskuse.
V roce 2014 byly na členské schůzi dne 18. 10. schváleny nové Stanovy, zvolen nový výbor a kontrolní komise. Změna nastala i v názvu a to Společnost přátel starožitných hodin, zapsaný spolek, sídlo je Technické muzeum v Brně.
Každým rokem vydává společnost Zpravodaj, který je zaměřen na odbornou hodinářskou problematiku, aktuální informace či různé zajímavosti související s časem.
Do zpravodaje i dalších odborných publikacích o hodinách můžete nahlédnout u nás v Clock Gallery v Praze.
Obsahy čísel Zpravodaje Společnosti přátel starožitných hodin
40/2025 Petr Nekuža: Úvodní slovo / David Knespl: Nejstarší dochované přenosné hodiny Jakuba Čecha slaví 500 let / Jaromír Ciesla: Hvězdné hodiny / Petr Skála: Historie věžních hodin katedrály sv. Víta na Pražském hradě / Radim Himmler: Hodinářské motivy na cechovních pečetidlech / Radim Himmler, Eva Novotná, Radomír Uher: Světové hodiny a otáčivý glóbus v klášteře Rajhrad / Libor Hovorka: Spartak – první československé náramkové hodinky / Petr Nekuža: Digitální hodinky jako součást designové – výtvarné kultury / Anna Volfová, Pavel Bumba: Českokamenický orloj / Patrik Pařízek: Historické hodiny jako médium paměti a zdroj komunikace (2/2) / Ivan Kopecký: Zakázkové pendlovky s doplněním datumových číselníků / Josef Sladkovský: Zhotovení válečku / Petr Nekuža, Radim Himmler: Odborná exkurze – věžní hodiny na Hané / Radim Himmler: Kalendárium výročí hodinářských osobností na rok 2025 / Petr Nekuža: Databáze věžních hodinových strojů ze sbírky Technického muzea v Brně dostupná on-line / Literatura o hodinách / Výstavy o hodinách / Dvě stará hodinářské desatera
39/2024 Petr Nekuža: Úvodní slovo / Z. Bohuslav, S. Marušák: Astrologie na Pražském orloji / J. Ciesla: Destičkové sluneční hodiny / R. Himmler, I. Kopecký: Orloj Jana Lindušky a osudy jeho tvůrce / M. Baudisch: Restaurování věžního hodinového stroje od Jana Prokeše pro expozici Hodinárium / R. Uher: Válečkový krok ve starožitných hodinkách a jeho opravy / J. Černý: Předělání hodin se Schonbergovým nátahem na mechanický pohon skrze závaží / P. Čihař: Valašský orloj v Držkové-Ráztokách / P. Král: Jednotný čas po třídrátu IBM i s Arduinem / P. Pařízek: Historické hodiny jako médium paměti a zdroj komunikace (1/2) / R. Himmler: Kalendárium výročí hodinářských osobností na rok 2024 / R. Himmler: Vzpomínka na bývalého předsedu SPSH MUDr. Jiřího Emlera (1932-2021) / Odešel orlojník z Bernu Markus Marti (1944-2023) / Zemřel znalec a restaurátor věžních hodin Chris McKay (1949-2023) / Literatura o hodinách / Výstavy o hodinách / D. Knespl (překlad a edice): Romuald Božek. Die neue Stadtuhr (Nové městské hodiny)[7]
38/2023 Úvodní slovo předsedy / S. Marušák: Mánesova kalendářní deska a její kopie / D. Knespl: Robertův krok – oprava chybného označení hodinového kroku / M. Boháč: Výroba hodinek ve stylu renesančním / I. Kopecký: Oprava věžního hodinového stroje v Lipníku nad Bečvou / V. Černý: Malé zamyšlení a pokus s nalezeným kouskem železa / M. Nečas: Šumperský orloj / J. Traugott: Hodináři a 3D tisk / R. Himmler: Království času Protivín / M. Baudisch, R. Himmler: Zpráva ze sympózia o středověkých orlojích v Rostocku / J. Ondráček. Co je nového v hodinářské škole / P. Pařízek: Jan Kment (*16. 11. 1943 – +14. 12. 2021) / R. Himmler: Kalendárium výročí hodinářských osobností na rok 2023 / Literatura o hodinách / Výstavy o hodinách[1]
37/2022 Úvodní slovo předsedy / D. Knespl: Hodinář Pavel Frejlich z Litomyšle a autorství interiérového orloje Ferdinanda II. Tyrolského / D. Knesl, D. Turner: Hans Steinmassel (+1572, Praha) – 450 let od úmrtí / P. Král: Jan Táborský z Klokotské hory. Vznik a zánik měsíční pukly / M. Klikar: Stručný vývoj hodin ze Schwarzwaldu / P. Skála: Hodinové stroje z továrny F. X. Schneidera syn v Bruntále / R. Uher: Ultratenké strojky do náramkových hodinek. Oprava hodinek Audemars Piquet se strojkem AP 2003 / J. Virt: Sbirka hodin v Severočeském muzeu v Liberci / P. Nekuža: Sbírka elektrických, elektronických, digitálních a rádiem řízených hodinek / A. Šimková, Z. Šíma: Koncepce rehabilitace olomouckého orloje / R. Himmler: Kalendárium hodinářských osobností na rok 2022 / Hodinářská literatura / Hodinářské výstavy[2]
36/2021 Úvodní slovo předsedy / D. Knespl: Od hodin nerovných k hodinám rovným / A. Švejda: Jost Burgi jako konstruktér přístrojů / P. Skála: Jan Janata a jeho věžní hodiny. K dvoustému výročí narození českého hodináře / J. Traugott: O pražském poledníku a jeho nedostatcích / D. Knespl: Chyba planetního číselníku olomouckého orloje / L. Hovorka: Květinové hodiny v Novém městě nad Metují / R. Uher: O kyvadlech a přesnosti měření času. Vahadlové kyvadlo / I. Kopecký: Oprava věžního hodinového stroje z hradu Kámen / J. Havlíček: Nový orloj v obci Točná u Prahy / A. Krkošková: Kolekce historických hodin a hodinek ve sbírkách Moravské galerie / P. Zadák: Spisovatel Jan Neruda a hodinářtví / R. Himmler Kalendárium hodinářských osobností na rok 2021 (Johann Martin, Simon Dilger, Pierre J. Droz, Jean Houdin, Charles Frodsham, Johann Fuchs, Édouard Phillips, Wilhelm Schultz, / R. Himmler: Zemřel olomoucký historik a znalec dějin hodinářství Miroslav Čermák
35/2020 Úvodní slovo předsedy / Petr Král: Eclipsoskop Karla Steinicha a Josefa Hassenteufela z roku 1911 / Patrik Pařízek: Pohyblivé mechanické figury na světských stavbách v České republice / David Knespl: Anaforické hodiny / Ivan Kopecký: Oprava sloupkových hodin s automaty, čtvrťovým bitím a hracím strojem / Vladimír Černý: Oprava hodin ze Schwarzwaldu s dvanáctihodinovým chodem a čtvrťovým bitím / Zuzana Francová: Zbierka historických hodín v Múzeu mesta Bratislavy / Miroslav Baudisch: Dvoje zajímavé hodiny z expozice děčínského Hodinária / Petr Zadák: Počítání času v Itálii za doby Johanna Wolfganga von Goethe / Radim Himmler: Kalendárium výročí hodinářských osobností za rok 2020
34/2019 Úvodní slovo předsedy / R. Kynčl: Gustav Becker / R. Uher: Závažové pendlovky s netradičním uspořádáním hnacího mechanismu / I. Kopecký: Popis opravy interiérového orloje s apoštoly / V. Černý: Planteur / D. Knespl – M. Šimek: Replika číselníkového patra olomouckého orloje dle zobrazení Josefa Vladislava Fischera z roku 1805 / J. Fomín: Minutové horizontální sluneční hodiny P. Michaela Siebera / P. Nekuža: Lodní chronometr od firmy Parkinson a Frodsham / Vojtěchův orloj ve Vojtěchově / R. Himmler: Hrad Raabs a Uhrenmuseum Karlstejn an der Thaya. Zpráva z exkurze SPSH 2019 / Výstavy o hodinách (O olomouckém orloji / Hodiny ze Schwarzwaldu) / Hodinářská literatura (R. Himmler: Olomoucký orloj / R. Kynčl – K. Uksová: Katalog expozice měření času
33/2018 Úvodní slovo předsedy / R. Himmler: Stroj olomouckého orloje od firmy Korfhage z roku 1898
32/2017 Úvodní slovo předsedy / Úvodní slovo redaktora / D. Knespl: Orloje ztracené, naštěstí ne úplně. Zaniklé pobaltské orloje ve Wismaru a Lübecku / R. Uher: Zlaté špindlovky se šnekovým vyrovnávačem tahu hnacího pera / L. Hovorka: Budíky s turbillonem / V. Černý: Moderní technologie návaru poškozené kotvy / E. Kubát: Roční hodiny z prostějovského zámku, technická hodinářská památka / R. Himmler: Expozice děčínského Hodinária rozšířena o elektrické hodiny / L. Hovorka: Ing. Zdeněk Martínek (1921 – 2015), mimořádná osobnost československého hodinářského průmyslu / Vzpomínka na Jiřího Mlčocha / R. Himmler: Hodinářské zajímavosti z Jihlavska – zpráva z exkurze SPSH 2017 / J. Ondráček: Odborná hodinářská literatura z nakladelství Dobrý čas / Hodiny a hodinky ve sbírkách muzeí / Bezhlučný budík Junghans-Silent v časopise Časoměr / Marie von Ebner-Eschenbachová Moje sbírka hodinek
31/2016 Úvodní slovo předsedy / Úvodní slovo redaktora / R. Uher: rekonstrukce hodinového stroje ročních závažových hodin jako součást restaurování interiéru zámku v Prostějově / R. Himmler: Marie von Ebner-Eschenbachová – 100. výročí úmrtí šlechtičny, spisovatelky a hodinářky / P. Nekuža: Historické hodiny a hodinářské zajímavosti města Prostějova – zpráva z exkurze SPSH
30/2015 Informace výboru / R. Himmler: Olomoucký orloj odhalen před 60 lety / P. Nekuža: Odborná exkurze SPSH / P. Stöhrová: Hodinky PRIM 1954 – 1994 / R. Himmler: Založen Český spolek horologický / Tabulka závitů ( k tisku připravil V. Černý ) / J.A.Paukert: Jan Prokeš ( redakčně upraveno )
29/2014 Informace výboru / V. Černý: Tabulka ozubených převodů ručičkového ústrojí / E. Kubát: Několik informací z hodinářského veletrhu v Basileji 2014 / V. Černý: První pokus o založení továrny na kapesní hodinky v Čechách / V. Černý: Rady starých mistrů
28/2013 Informace výboru / Redakce: Ze starých receptářů / O. Pavelka: Velikání rozvoje a konstrukce hodin a hodinek / O. Pavelka: Čas na moři / Pozvánka na výstavu
27/2012
Informace výboru / Redakční sdělení / František Plánička: První československý astronomický orloj / E.Kubát: Několik informací k hodinářské frézce zvané finírka / E. Kubát: Jubilejní oslava věžních hodin v Rakousku Informace výboru / Redakční sdělení / František Plánička: První československý astronomický orloj / E.Kubát: Několik informací k hodinářské frézce zvané finírka / E. Kubát: Jubilejní oslava věžních hodin v Rakousku
26/2011 Informace výboru / R. Kynčl: Historie chronometrů – chronometry ve sbírce Národního technického muzea / Recenze knihy Zdeněk Martínek: Dějiny československého hodinářského průmyslu I. a II. / Papírový čas ( převzato a zkráceno z Magazín – Víkend 2011 )
25/2010 Informace výboru / Informace redakce / E. Kubát: Katalogizace součástek pro hodinky / O. Pavelka: Náramkové hodinky / O. Pavelka: Skeletové hodiny
24/2009 Informace výboru • Komentář k uveřejněnému slovníčku • Němcko-český / česko-německý slovníček
23/2008 Informace výboru • J. Mlčoch: Hudební automaty • Co nového o značce PRIM. Zajímavosti • Recenze knihy
22/2007 O. Pavelka: Úvodní slovo • Informace výboru • E. Kubát: Restaurátorská dokumentace • J. Mlčoch: Z dějin kalendáře III • O. Pavelka: Lunární disk -zajímavý doplněk hodinového stroje. Upozornění na méně kvalitní hodiny • Recenze knihy
21/2006 Informace výboru • L. Hovorka: Hodinové strojky z Nového města na M. • E. Kubát: Z historie naší společnosti ; J. Mlčoch: Z dějin kalendáře II • E. Kubát: Něco z historie povrchové úpravy kovů • Informace o hodinářském výučním oboru • J. Ondráček: Problémy dnešního hodinářského školství • Zajímavosti – Integrace švýcarského hodinářství • Pozvánka na výstavu
20/2005 Informace výboru • M. Netušil: Z historie hodinářské živnosti města Vídně III. • J. Bartušek: Olomoucký orloj z roku 1574 • E. Kubát: Seřízení tzv. westmin-sterského bití • Knihy – výstavy
19/2004 Informace výboru • M. Netušil: Z historie hodinářské živnosti města Vídniě II. • J. Mlčoch: Z dějin kalendáře I • P. Nekuža: Karel Šebela – mechanik, sběratel, hodinář • Historie sbírky hodin (sbírka hodin – Bojnice)
18/2003 Informace výboru • Z. Martínek – L. Hovorka: Náramkové hodinky ADAST • E. Kubát: Kritéria posuzování hodinek • O. Pavelka: Výroba kukačkových hodin v Družstvu umělecké výroby ZLATNÍK v Ostravě
17/2002 Informace výboru • Z. Martínek: Stanislav Plhal – význačný sběratel historických hodin • L. Hovorka: Ladičkové hodinky • L. Hovorka: Prim ORLÍK • Technické muzeum v Brně a jeho historie • Semináře Technického muzea v Brně • P. Nekuža: Život a dílo Jana Antla – brněnského velkohodináře • Z. Martínek: Dějiny čs. hodinářského průmyslu do roku 1948 (upozornění na knihu) • E. Kubát: Postup při uvádění bicích hodin do chodu (informace pro začátečníky)
16/2001 Informace výboru • V. Foret: Připomínka ke 30. výročí naší SPSH • M. Hošková: Z historie a současnosti Vlastivědného muzea v Olomouci • J. Mlčoch: Z historie měření času • E. Kubát: Vybavení pro opravu hodinových strojů a strojků • E. Kubát: Nové hodinářské oleje • Zajímavosti: * Příběh firmy Heinz * Polná chce udržet hodinářské učiliště * Historické hodiny na Slovensku
15/2000 Informace výboru • J. Bartušek: Kalendárium – doplňková funkce hodinek • E. Kubát: Z historie automatického natahování hodinek • L. Dokoupil: Mazání hodin a hodinek • M. Netušil: Z historie hodinářské živnosti města Vídně I. • Zajímavosti: Příběh hodináře • Legislativní otázky restaurování • Výběr článků z časopisu Klenotník – hodinář
14/1999 Informace výboru • V. Foret: O současné situaci v naší SPSH • J. Mlčoch: Kyvadla • E. Kubát: Nový hodinový krok • J. Bartušek: Časové zařízení uměleckých památek • V. Foret: Několik zpráv z hodinářského časopisu dvacátých let • Zajímavasti
13/1998 A. Šimková: Olomoucký orloj před sto léty • V. Foret: O jednom z galerie vynikajících světových hodinářů • E. Kubát: Z nové historie Glasshütte • L. Dokoupil: Vlásek v hodinářství • Informace výboru a plán činnosti na rok 1998 • Adresy dodavatelů hodinářských součástek • Zajímavosti
12/1997 Stanovy Společnosti přátel starožitných hodin • F. Doležal – J. Bartušek: Lihýřové hodiny • Výběr z odborných časopisů • Sdělení redakce
11/1996 Informace výboru • V. Foret: O sběratelích hodin a naší Společnosti starožitných hodin • J. Bartušek: Kyvadlové hodiny • E. Kubát: Seznam puncovních značek platných na území České republiky (dokončení) • Zajímavosti • Adresy dodavatelů hodinářských součástek • Adresy hodinářských škol u nás
10/1994 F. Hanák: Gustav Becker • E. Kubát: Hodnocení současného stavu a perspektivy sekce • Přehled činnosti PSH za období 1983-93 (obsahy čísel Zpravodaje 1/1983 -10/1994) • Zajímavosti • Československé puncovní značky platné od 1993
(obsahy čísel 1/1983 -10/1994 jsou uvedeny v č. 10)
Celý text je zveřejněn pod licencí dle GFDL a CC-BY-SA 3.0.
Milí přátelé, opět se blíží recesistická akce, kterou spolu s dalšími institucemi pořádáme. Letos se kromě Akademie Mozarteum, Muzea Českého krasu v Berouně zapojilo i Muzeum městské hromadné dopravy v Praze. Doufáme, že se Vám akce, která musí proběhnout opět virtuálně pod následujícím odkazem, bude líbit.
Posledních deset let postávala začátkem května jednosobotní odpoledne neobvyklá skupinka cestujících v prvorepublikových šatech na berounském Husově náměstí. Všichni navíc svorně tvrdili, že čekají na tramvaj.
Ta ale městem, které dalo jméno řece Berounce, nikdy nejezdila. Z původně recesistické akce se stala tradice. Letos se happening uskuteční 8. května a kvůli pandemii se již podruhé uskuteční pouze online.
„Loni jsem nachystal video z předchozích ročníků, které nahrazovalo osobní setkání. Letos jsem připravil živé vysílání s několika předtočenými reportážemi a bude probíhati chat s účastníky. Kdo bude chtít, může se doma převléknout do dobových šatů,“ říká organizátor virtuálního happeningu Patrik Pařízek.
Od konce roku 2020 máte v Clock Gallery možnost poznat novou publikaci o slunečních hodinách. Její autor, Miloš Nosek, se slunečními hodinami zabývá již 30 let. Podílel jsem se na vzniku či obnově více než 150 ti hodin. V knize předkládá nabyté vědomosti a příbližuje je srozumitelnou formou širšímu okruhu čtenářů. Jsme hrdí, že jsme se na vzniku knihy mohli také podílet. Další zajímavé publikace o hodinách naleznete zde
Sluneční hodiny jsou krásnou ozdobou budov i veřejných prostranství. Odborná veřejnost však odhaduje, že každé třetí jsou chybné a nefungují správně. Jak je poznat a jakých chyb se vyvarovat při stavbě vlastních hodin vám ozřejmí tato publikace. V první části vás seznámí s různými typy hodin, časovým rozsahem, kdy jsou funkční, a s údaji, které lze z hodin odečíst. Druhá část se zabývá nejčastějšími typy slunečních hodin a jejich vlastnostmi. Ve třetí části jsou uvedeny zásady, které je třeba při návrhu a realizaci hodin dodržet. V poslední, čtvrté části najdete příklady méně obvyklých řešení hodin z České republiky i celého světa.
„Knihu jsem chtěl napsat tak, aby se po jejím přečtení čtenář v problematice slunečních hodin orientoval. Aby věděl, že takových hodin je řada druhů a věděl jak fungují. Při prvním pohledu se může jevit číselník slunečních hodin pro toho, kdo princip nezná, jako zdánlivá změť čar. Mnohdy jsou již číselníky málo čitelné. Díky veliké rozmanitosti těchto druhů hodin mohou pro nezasvěceného pozorovatele působit až záhadně.“
Miloš Nosek
Proč si pořídit sluneční hodiny?
Ozdobíte dům a sklidíte obdiv kolemjdoucích
Jsou praktické, nejen hezké
Čas dostane nový význam, přestane vás honit, začnete ho pozorovat
Mohou vyjadřovat vaše záliby, životní krédo, ale i symboly rodiny či firmy
Naučíte se mnoho nového o vzájemných pohybech Země a Slunce
Při porovnání časového údaje, odečteného z číselníku slunečních hodin, s náramkovými hodinkami, mohou vzniknout pochybnosti, zda vůbec „jdou“ správně. Seznámený pozorovatel ale ví, proč je mezi časovými údaji rozdíl a v případě slunečních hodin s bohatou gnómonickou náplní může odečíst na hodinách i další údaje. Po přečtení knihy se čtenář může stát oním „zasvěceným“.
Miloš Nosek
O čem se v knize dozvíte?
Nejprve jsou připomenuty základy potřebné pro pochopení činnosti hodin, následuje seznámení s různými typy hodin, časovým rozsahem, kdy jsou funkční a údaji, které lze z hodin odečíst. Ve stručné formě je uvedena historie měření času od místních časů po zavedení časových pásem. Čtenář se dozví, že termín „zimní čas“ je definován zákonem a jaký je rozdíl mezi zimním časem a časem středoevropským (ten co užíváme v období, kdy neplatí letní čas).
Kromě nejčastějších typů slunečních hodin a jejich vlastnostmi jsou uvedeny i méně známé principy hodin. Jsou uvedeny hodiny s číselníky na různých tvarech ploch i hodiny, na kterých pozorovatel sám sobě (polohou svého stínu) určuje čas. Věděli jste, že také existují sluneční hodiny, kdy se čas neurčuje z polohy stínu mezi číslicemi, ale naopak z číslic promítnutých na desku s čárou? I takové hodiny jsou v knize uvedeny.
V knize jsou uvedeny zásady, které je třeba při návrhu a realizaci hodin dodržet. U hodin, kde se poloha hodinových čar dá určit jednoduchým výpočtem, jsou uvedeny příslušné vzorce. Jsou uvedeny i praktické rady pro realizaci hodin.
Rovněž poznáte i méně obvyklá řešení hodin. Pod vlivem domněnky, že stačí jen instalovat ukazatel a zaznamenávat polohu stínu, vznikla řada hodin, které nemohou být funkční. V mnoha případech je škoda vynaložené námahy. Stačilo by se s pravidly gnómoniky seznámit nebo poradit s těmi, co pravidla znají. Čtenář se v knize dočte, jak chybné hodiny poznat.
Nově máme v Clock Gallery výběr publikací, které potěší každého hodináře nebo jen příznivce starožitných hodin. Nabídku budeme postupně uveřejňovat v seznamu na této stránce.
Novinka! Miloš Nosek – Sluneční hodiny (návrhy, realizace a příklady z domova i ze světa)
Sluneční hodiny jsou krásnou ozdobou budov i veřejných prostranství. Odborná veřejnost však odhaduje, že každé třetí jsou chybné a nefungují správně. Jak je poznat a jakých chyb se vyvarovat při stavbě vlastních hodin vám ozřejmí tato publikace. V první části vás seznámí s různými typy hodin, časovým rozsahem, kdy jsou funkční, a s údaji, které lze z hodin odečíst… více o celé knize zde
Zpravodaj Společnosti přátel starožitných hodin
Dostupná vydání
Zpravodaj Společnosti přátel starožitných hodin 34/2019
Zpravodaj Společnosti přátel starožitných hodin 35/2020
Zpravodaj Společnosti přátel starožitných hodin 38/2023
O pražském Staroměstském orloji má nějaké povědomí snad každý Čech. Jedná se o naprosto úžasný a originální hodinový stroj s astrolábem (historický astronomický přístroj – pozn. redakce). V Evropě určitě nemá obdoby. Orloj vyžaduje pravidelnou a odbornou péči. A tu mu nyní poskytuje akademický sochař, restaurátor věžních hodin, orlojník Petr Skála ze Sadské. Brožura věnovaná pražskému orloji vám poskytne vysvětlení a popis všech jeho jednotlivých částí. Naleznete zde historický vývoj, detailní popis astrolábu, kalendářní desky, jednotlivých soch i přehled apoštolů.
Stanislav Michal – Hodinářství a hodináři v českých zemích (vydání z r. 2002)
Pozoruhodná technická a zároveň kulturněhistorická studie z pera předního znalce. Po stručném úvodu o vývoji měření času autor věnuje svou pozornost hodinářství u nás od dob Karla IV. po současnost. Pojednává nejen o významných dílech včetně pražského či olomouckého orloje a o jejich historii, ale i o jednotlivých orlojnících, hodinářských dílnách či zakladatelích hodinářských firem. Připojeny jsou užitečné přehledy od slovníčku hodinářů po soupis muzeí s významnými sbírkami historických hodin. Text provází na 140 ilustrací.
Miloš Klikar – Hodiny ze Schwarzwaldu
k dispozici poslední kusy!
Výběr z autorovy unikátní sbírky hodin, které sbírá téměř 30 let. Jejím základem jsou právě slavné „švarcvaldky“, které se v oblasti jihozápadního Německa vyráběly od poloviny 17. století. Kniha tak seznámí milovníky hodin se závěsnými a skříňovými hodinami, s hracími píšťalovými mechanismy, tanečními figurkami, skleněnými zvonky a ciferníky s lidovým dekorem.
DALŠÍ ODBORNÁ LITERATURA
Medková: Starožitný nábytek – údržba a opravy
Hodiny s příběhem – katalog výstavy hodin
Michal: Clocks and Watches
Michal: Hodiny (vazba A5)
Michal: Hodiny (vazba A6)
Michal: Vývoj hodinářství v českých zemích
Michal: Měření času a vývoj hodinářské výroby
Michal: Hodiny a hodináři v českých zemích
Sluka: Orchestriony aneb svět včerejška
Horský: Pražský orloj
Nový: Ve službách módy a stylu
Zvuk času – katalog výstavy hodin
Čermák: Olomoucký orloj
Himmler: Olomoucký orloj
Králík: Prima čas
Poche, Urešová: Hodiny a hodinky
Hart-Davis: Kniha o čase
Malina: The Prague Horloge
Pleskotová: Tajemný rozměr čas
Iljin: Kolik je hodin
BELETRIE:
Kiddová: Vetešník
Wintersonová: Konec času
Veiga: Kouzelné hodiny
Smolíková, Smolík: Cha cha chá, zasmál se Mordechaj
Publikace můžete objednat nebo vyzvednout osobně na následující adrese.
CLOCK GALLERY s.r.o.
CLOCK GALLERY
IČ: 081 77 341
Jungmannova 748/30
Nové Město, Praha
110 00
Od června 2020 se v berounském Muzeu Českého krasu koná netradiční výstava Duše plná koleček. Představuje výběr kuriózních strojů, jež svými mechanismy napodobují živé bytosti. Výstava potrvá do 31. 8. 2020.
Nechte se okouzlit svébytným světem mechanického pohybu. Budete mít šanci poznat kuriózní předměty, jejichž podoba i neuvěřitelně komplikované mechanismy dodnes vyvolávají úžas. Uvidíte výběr strojů od 18. století do současnosti, které svými pohyby napodobují přírodní jevy či živé bytosti. Dodnes vzbuzují v lidech zájem a právem jsou považovány za umělecky i řemeslně velmi ceněné rarity.
Na výstavě bude k vidění např. terč znázorňující latrínu. „V této části střeleckého terče vidíme mladíka, který sedí v kadibudce. Po zásahu se spustil mechanismus, který velmi naturalisticky ztvárnil, co v té kadibudce provádí,“ vysvětluje autor výstavy Mgr. Pařízek. Prohlédnout si budete moci také hodiny v podobě lidské hlavy s pohyblivýma očima, u jiných hodin tlučou při odbíjení do kovadliny dva kováři. Nechybí ani různé mechanické hračky. „Zajímavostí na pohled i na poslech jsou hrající klícky s mechanickými ptáčky, které jsou velikou sběratelskou vzácností,“ dodává Pařízek.
Výstava seznámí s automaty – pohyblivými figurami, které pochází ze státních i soukromých sbírek z celé České republiky. Mezi nejvzácnější patří jistě předměty zapůjčené díky spulupráci s Národních technickým muzeem, jako pohyblivá opičí kapela nebo originál koně, který vozil děti na letenském kolotoči bezmála sto let. Z Clock Gallery si do Berouna našlo cestu několik starých kukaček nebo pohyblivých zapomenutých dětských hraček.
Výber drobnějších předmětů z berounské výstavy
Součástí výstavy bude také hrací koutek pro děti. Školy a skupiny si mohou objednat tvořivý doprovodný program, při kterém si děti vyrobí pohyblivou figurku. www.muzeum-beroun.cz
Naše životy obklopuje mnoho krásných věcí, přesto o nich víme jen málo. V Akademii Mozarteum vám o nich rádi prozradíme více. Navštivte naše přednášky a kurzy z oblasti dějin, umění i techniky a zjistěte, že každý historický předmět má svůj nezaměnitelný příběh.
V cyklu videí si představíme některé zajímavosti poutající se nejen k našemu domu, ale i například ke starožitným hodinám a hodinkám. První série přiblíží mechanické natahovací budíky. Jak budík používat? Jak budík natahovat? Jakou mají staré budíky hodnotu? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v připravovaných videích.
Jak používat starý mechanický budík?
Jak nosit staré kapesní hodinky?
Hanka poznala v Clock Gallery v Praze několik typů starých kapesních hodinek a zjistila, jak je používat. Pojďte se společně také podívat. Možná i vy doma takové poklady objevíte…
Jak vyčistit, seřídit a natahovat hodiny „pendlovky“?
Obchod se starožitným a vintage zbožím. Od července 2019 u nás můžete pořídit mechanické hodiny, náramkové a kapesní hodinky a různé doplňky. Pojďme si společně představit některé zajímavosti, jež se pojí s naší provozovnou…
Old clocks shop with antique and vintage items. Since July 2019 we are selling antique mechanical clocks, vintage wrist and pocket watch and other accessories. Let’s share some interests about our store location…
Náš hodinářský obchod Clock Gallery sídlí v Jungmannově ulici. Dům Mozarteum navrhl v duchu moderního klasicismu v letech 1911 – 1912 architekt Jan Kotěra. V době historismu zvolil naprosto moderní a neotřelé řešení. Průčelí oprostil od nadbytečných dekorací. Stěnu rozčlenil dozadu ustupujícími patry se skládanými geometrickými dekory z neomítnutých cihel. Vše zámováno betovou konstrukcí a završeno trojúhelným štítem. Stavba byla dokončena v roce 1913 a stala se vzhledem k okolním jednopatrovým stavbám dominantou. Jak je z celkového pojetí patrno Kotěra ve svém návrhu již inklinoval ke kubismu. Protože byla stavba realizována pro hudební vydavatelství Mojmíra Urbánka, součástí projektu se stal i koncertní sál s kapacitou 400 posluchačů. Od počátku své existence bylo Mozarteum místem vynikajících hudebních výkonů v orchestrálním nebo sólovém provedení. Při slavnostním otevření zde zpívala Ema Destinová, později vystupovalo České kvarteto, americký klavírista Arthur Rubinstein či venezuelská sopranistka Teresa Carreno. Pražské premiéry se tady dočkal Janáčkův Zápisník zmizelého. Probíhaly zde rovněž přednášky nebo veřejná čtení, třeba architekta Le Corbusiera a spisovatele Franze Werfla. V rámci festivalu pro soudobou hudbu se zde konala veřejná prezentace čtvrttonového klavíru firmy August Forster, postaveného podle skladatele Aloise Háby.
Our Clock Gallery is located at Jungmannova Street. Mozarteum House was designed in the spirit of modern classicism in the years 1911 – 1912 by architect Jan Kotěra. In the era of historicism, he chose a completely modern solution. The facade was freed from redundant decorations. He divided the facade by receding floors with folded geometric decors of raw bricks. All is framed in a concrete construction and topped with a triangular shield. The construction was completed in 1913 and became a dominant of the street. As can be seen, Kotěra has already tended to cubism in his design. The construction was realized for the music publishing house of Mojmír Urbánek, the project also included a concert hall with a capacity of 400 listeners. Since its openining, the Mozarteum has been a place of outstanding musical performances in orchestral or solo performance. At the inauguration, Ema Destinová sang here, later the Czech Quartet, American pianist Arthur Rubinstein and Venezuelan soprano Teresa Carreno. Janáček’s Diary of the Disappeared has its Prague premiere here. There were also lectures and public readings, such as architect Le Corbusier and writer Franz Werfl. During the festival of contemporary music the quarter-tone grand piano of August Forster, designed by composer Alois Hába, was presented here.
V letech 1933 – 1938 v působilo v koncertním sále slavné divadlo D34 Emila Františka Buriana. Soubor uváděl jak náročné inscenace, jako jsou Molièrův Lakomec či Utrpení mladého Werthera podle románu J. W. Goetha, tak i díla lehčího žánru, třeba Dobrého vojáka Švejka, ale rovněž vlastní hry s aktuální tematikou. Zatímco po znárodnění byl sál přestavěn na nahrávací studio Supraphonu, později Pantonu, přízemní prodejna gramodesek a hudebnin zůstala v domě zachována a existovala tam dokonce ještě v devadesátých letech.
Between 1933 and 1938, the famous D34 Emil František Burian Theater was in the concert hall.The ensemble featured challenging productions such as Molière’s Miser and The Sorrows of Young Werther based on a novel by J. W. Goethe, as well as works like Good Soldier Švejk and current topics.After the nationalization the hall was rebuilt into a recording studio of Supraphon, later of Panton. Store of records and music was preserved in the house and existed there even in the 1990s.
U nás pořídíte mechanické hodiny, náramkové a kapesní hodinky a různé doplňky. I zájemci o Pražský orloj v Praze na Staroměstském náměstí si u nás přijdou na své. V prodejně máme vystaven věžní stroj z dílny Ludvíka Hainze, jenž měl od roku 1839 dílnu přímo proti Staroměstskému orloji. Později samotný orloj také udržoval a opravoval. To se pak přeneslo i na další generace této hodinářské firmy. Pro nadšence do pražské historie máme orloj v podobě pohyblivé pohlednice nebo kapesní hodinky s jeho vyobrazením.
You can buy mechanical clocks, wristwatches and pocket watches and various accessories.Even those interested in the Prague Astronomical Clock in Prague on the Old Town Square will come into their own. In the shop we have a tower machine from the workshop of Louis Hainz, who had a workshop directly from the Old Town Astronomical Clock since 1839. Later the clock itself also maintained and repaired. This then passed on to the next generation of this watch company. For enthusiasts of Prague history we have astronomical clock in the form of a moving postcard or a pocket watch with its picture.
V obchodě můžete ale nalézt i další dárky. Kromě klasických natahovacích hodinek jsou to třeba velmi populární kapesní nebo náramkové sluneční hodiny s kompasem. Dále například hodiny přesýpací.
Inside you will find mechanical clocks, wrist and pocket watch and other accessories. We can share many informations about Prague Astronomical Clock on Old Town Square or about Jewish Clock on Old Town Hall at Maiselova street. We are helping people to find perfect gifts for their relatives or friend. For all of them we are trying to offer best possible watchmaking service.
Ze sortimentu starožitností upoutají hlavně hodinky známých značek, mezi které patří Omega, Tissot nebo IWC. Zastoupeny jsou ale i hodinky z jiných proveniencí. Všechny pečlivě kontrolovány a servisovány.
The range of antiques attract mainly watches of famous brands, including Omega, Tissot or IWC.Also represented are watches from other provenance.All carefully checked and serviced.
V neposlední řadě spolupracujeme s filmovými společnostmi, kterým zapůjčujeme předměty hodiny i hodinky z různých období. Tak se už například objevili v seriálu Génius (National Geographic), Skleněný pokoj, Hovory s TGM a v ve studenských filmech.
We also cooperate with wardrobe managers with requests for watches for movie productions. Some of them were borroved for movie Genius, The Glass Room, Talks with TGM and some students films.
Přijďte s námi 18. 12. od 10 do 19:00 oslavit narozeniny významného českého architekta Jana Kotěry (Clock Gallery, Jungmannova 748/30, Praha).
V průběhu programu si budete moci prohlédnout historický píšťalový flašinet nebo výběr vzácných kapesních hodinek.
Dům, ve kterém sídlí naše provozovna Clock Gallery je zde již od roku 1913 a jako takový byl mezi tehdejší pražskou zástavbou vskutku unikátní. Kotěra v průčelí budovy kombinuje tvarové moderní prvky, jež se stávají předstupňem pozdější české kubistické architektury. Geometrické kompozice uplatnil nejen na našich výkladcích, ale i na vstupním dveřích z leštěné mosazi. V prodejně si můžete prohlédnout i originální kubizující prodejní pult z původního vybavení prodejny hudebního vydavatele Mojmíra Urbánka.
