Je mu jednadvacet, studuje toxikologickou analýzu na Univerzitě Karlově, točí populárně-vědeckou sérii MadLab a zároveň se stará o marketing prestižní pražské Clock Gallery. Samuel Brunczlík je v populárním hodinářském sitcomu uragánem, který převrací konzervativní svět starožitností vzhůru nohama.
Jak se mladý chemik dostane k historickým hodinám a jak snáší svého šéfa?
Pro mě to není žádný skok do neznáma, ale prostě fyzika! Lidé si myslí, že chemie a mechanické hodinky nemají nic společného, ale opak je pravdou. Pro mě jsou hodinky fascinující uzavřený termodynamický systém. Když zkoumáte, jak teplo, tření a vlastnosti materiálů ovlivňují přesnost stroje, je to vlastně laboratoř na zápěstí. Do Clock Gallery jsem původně přišel s tím, že tu chybí energie 21. století. A jelikož věřím, že jakýkoliv vědecký nebo historický obor se dá podat zábavně, vrhnul jsem se do toho po hlavě. Že u toho občas praskne sklíčko nebo nervy mého šéfa, to už je prostě vedlejší produkt reakce. (smích)
V seriálu hrajete postavu hyperaktivního Gen-Z markeťáka, který bez kruhového světla a mobilu v ruce neudělá ani krok. Kolik z vašeho seriálového já vychází z reality a co na váš styl říká okolí?
Já si myslím, že hraju tak z padesáti procent sám sebe a ze sta procent to, co Patrika s Honzou nejvíc děsí! Na sociálních sítích dneska rozhoduje první sekunda. Pokud chcete mladou generaci zaujmout historickými hodinami, budíkem nebo kompasem, nemůžete o tom dvě hodiny přednášet. Musíte vytvořit „hook“, dát tam emoci, vtip, trochu zmatku. A to je moje role. Spolužáci na Přírodovědecké fakultě si z mého působení v galerii dělají legraci, ale spousta z nich se na ten sitcom dívá. Baví je ten kontrast – ráno stojím u spektrometru v bílém plášti a odpoledne mě v prodejně nahání šéf s fakturou za rozbitý stojan od kamery…
Středobodem celého sitcomu je váš střet s respektovaným hodinářem Patrikem a šéfem Honzou. Jak na vás reagují, když zrovna neběží kamera?
Ona ta hranice mezi zapnutou a vypnutou kamerou u nás téměř neexistuje. Jan Štěpánek je neskutečná akademická kapacita, má úžasný přehled o umění, ale jakmile dojde na TikTok trendy nebo filtry na Instagramu, začne se tvářit přísně i při pauze na kafe. A Patrik Pařízek? To je kapitola sama pro sebe. On vyžaduje na práci totální klid. Když mu tam vejdu se svítícím panelem a ptám se ho, jestli uděláme unboxing setrvačky v kapalné dusíku, vidím v jeho očích úplnou bolest. Doufám, že mě mají ale i tak rádi.
Kromě marketingu se věnujete autorskému projektu MadLab. Jak se vám daří skloubit studium náročné analytické chemie, vědeckou popularizaci a natáčení seriálu?
Nespím! Ale vážně, když vás věci baví, čas si vždycky najdete. MadLab vznikl z mé potřeby ukázat, že chemie není nudná tabulka prvků a biflování vzorců, ale neuvěřitelně živý obor plný efektních reakcí a logiky. A právě zkušenosti z MadLabu mi strašně pomáhají v Clock Gallery. Zjistil jsem, že algoritmy sociálních sítí reagují na vědu a poctivé řemeslo překvapivě dobře, pokud jim dáte dynamický střih a příběh. Když děláme natáčení v galerii, beru to jako další experiment. Testujeme, co diváci snesou a jak moc můžeme posunout hranice tradičního starožitnictví.
V letošní sezóně do galerie dorazily i osobnosti jako Ondřej Ruml nebo Tereza Kostková. Jak tyto celebrity reagovaly na váš specifický styl?
Byli skvělí! Ondra Ruml přišel kvůli vydání alba Vždycky to tu bylo a myslel si, že uděláme klasický seriózní rozhovor. Místo toho jsem ho během pěti minut zapojil do scénky a nutil ho zpívat s pořádanými basy do taktů jeho písničky. A Tereza Kostková je úžasně fajn a moc milá dáma. Pro mě je úžasné sledovat, jak se lidé z úplně jiných oborů – ať už jsou to muzikanti, herci nebo špičkoví vědci – dokážou v prostředí Clock Gallery uvolnit a jsou u nás jako doma.
Co plánujete do budoucna? Přijde den, kdy vás Šéf konečně pochválí, nebo chystáte nějaký další marketingový výbuch?
Pochvala od Šéfa? To je takový náš svatý grál, ke kterému se možná ani nechci přiblížit, protože by seriál ztratil napětí! Ale v plánu mám velké věci. Chci dál propojovat MadLab s hodinkami. Připravuji speciální epizodu zaměřenou na materiálovou chemii vintage hodinek a chci vyzkoušet pár chemických pokusů přímo před prodejnou. Šéf o tom samozřejmě ještě neví a až si tohle přečte v tomhle rozhovoru, možná mi vezme i klíče… Ale diváci se mají na co těšit – dokud mám baterku v telefonu a přístup k chemikáliím, chaos v Clock Gallery rozhodně nekončí!
Určitě nás sledujte na:
