Patrik Pařízek je mužem dvou světů. Jako historik tráví dny bádáním a přípravou uměleckých projektů, ale miliony diváků na sociálních sítích ho dnes znají spíše jako svérázného, asociálního hodinářského génia z populárního sitcomu pražského hodinářství Clock Gallery. V březnu letošního roku navíc jeho postava odstartovala novou, ještě bláznivější sezónu videí, do které se zapletl i třeba zpěvák Ondřej Ruml se svým novým albem. Jak se žije člověku, který musí před kamerou předstírat, že rozumí nejsložitějším hodinářským strojkům na světě?
Patriku, vy nejste profesionální herec ani hodinář, ale lidé vás tak na internetu masivně vnímají. Jak se vám vaše seriálové alter ego ztvárňuje? Víte co? Je to naprosto děsivé! (smích) Každé natáčení mám obrovskou trému. Reálný hodinářský servis je neuvěřitelná mikrochirurgie. Moje největší herecká výzva je zachovat kamennou tvář a tvářit se, že přesně vím, do jakého ozubeného kolečka zrovna šťouchám pinzetou. Já se v podstatě jen celou dobu modlím, abych před kamerou omylem nerozbil strojek za statisíce, protože Honza – náš seriálový i reálný šéf – by mi to hned strhl z platu. A on to fakt umí spočítat.
Vaše postava v sitcomu miluje hodinky víc než lidi. Máte to tak i v osobním životě? Jako historik mám slabost pro staré věci, mechaniku a příběhy, které za nimi stojí, takže k hodinkám mám mentálně velmi blízko. Ale lidem se na rozdíl od seriálového Patrika úplně nevyhýbám. I když… musím přiznat, že když kolem mě náš seriálový Gen-Z markeťák Samuel začne skákat s mobilem, blikat mi do obličeje kruhovým světlem a točit TikToky, mám reálnou chuť se zamknout do dílny a nevylézt do příštího století. V tomhle svou postavu naprosto chápu. Naštěstí nás v zákulisí všechny zachraňuje Jaruška se svými vyhlášenými buchtami.
Nová sezóna vašeho sitcomu odstartovala v březnu velkým třeskem – propojili jste se se zpěvákem Ondřejem Rumlem. Jak k tomu vlastně došlo? Ondřej po dlouhých patnácti letech vydal své nové, čistě autorské album Vždycky to tu bylo. Je to skvělá deska s moderním zvukem, kterou mu produkoval Igor Ochepovsky. A protože my v Clock Gallery rádi kombinujeme špičkové tradiční řemeslo s moderním a trochu absurdním humorem, řekli jsme si, že to spojíme. Vzniklo z toho video, které bylo hned na internetu populární a dalo základ celé naší nové sezóně na sociálních sítích.
Můžete čtenářům přiblížit, o co v tomhle slavném skeči šlo? Celé to stojí na zápletce, kde můj seriálový Patrik v naprostém zoufalství hledá ztracené hodinářské kolečko z rozloženého strojku. Je v totálním stresu, zatímco v pozadí prodejny hraje právě Rumlova novinka. Diváky hrozně bavil ten kontrast – hluboké hodinářské soustředění narušené popovým albem a chaosem digitální doby. Myslím, že ten text k tomu prostě pasuje.
Ondřej Ruml ale nebyl jediný, kdo se do projektu zapojil, že? Přesně tak, rozpoutalo to mnoho komentářů. Podpořil nás i Ondřej, který byl překvapený, ale v komentářích a dalších skečích se začaly objevovat i další známé tváře, například herečka Erika Stárková. Hlavně si také plno diváků myslelo, že to je oficiální videoklip. (smích) Pro nás je to skvělá vizitka. Ukazuje to, že náš sitcom už lidé neberou jen jako „reklamu na obchod s hodinkami“, ale jako regulérní zábavný formát s vlastním příběhovým pozadím. Lidé se k nám na profily nevracejí kvůli produktovým slevám, ale proto, aby zjistili, jak dopadla další epizoda. A to, že u toho zjistí, že Clock Gallery může být i adresou, kde seženou nové hodinky je ten nejlepší bonus.
